Členové Národního strojírenského klastru (NSK), který sdružuje 46 podniků se souhrnným obratem přes 30 miliard korun, vstoupí společně do projektů a dodávek části jaderných elektráren v tuzemsku i zahraničí. Společnosti z oboru strojírenství, ale i řídicích systémů a automatizace, vytvoří takzvané dodavatelské řetězce a budou usilovat o zakázky v běžících a připravovaných výstavbách jaderných bloků v zemích Evropské unie, v Rusku a v jihovýchodní Asii. „Předpokládáme, že společně dosáhneme na zakázky na dostavbě Temelína i rozšíření Dukovan a chceme především exportovat,“ uvedl Miroslav Kawalec, zástupce lídra záměru, kterým je skupina VÍTKOVICE MACHINERY GROUP. 

Do společných aktivit chtějí vstoupit také společnosti jako ŽĎAS a.s., Strojírny Třinec, a.s., ARMATURY Group, a.s., V-Nass, spol.s.r.o., AUTEL a.s, a další, z vysokých škol VŠB - TU Ostrava a VUT Brno. Prvním kontraktem, na němž se bude podílet hned několik členů NSK, by měla být dostavba JE Temelín. „Dodávky částí a systémů pro jaderné elektrárny jsou jednou z cest, jak oživit tuzemskou ekonomiku a výrazněji zasáhnout do bilance exportu. Odborníci a velcí výrobci jaderných technologií, jako je například Westinghouse, Areva NP, MITSUBISHI HEAVY INDUSTRY nebo GE – Hitachi, očekávají, že celosvětový trh s jadernou energetikou vzroste do roku 2020 na objem 1500 miliard korun ročně,“ upozornil Pavel Drobil, bývalý náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro ekonomický rozvoj (ODS), který chce, aby se projekty tohoto typu staly součástí povolební vládní strategie.

Podle prognózy OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a její jaderné energetické agentury NEA se očekává do roku 2030 vzrůst výroby elektrické energie v jaderných zařízeních na 700 - 1400 GW. V současné době je ve výstavbě 34 bloků ve 12 zemích včetně dvou bloků v Bulharsku (JE Belene) a dvou bloků v Rumunsku (JE Cernavoda). Byla rovněž zahájena dostavba dvou bloků na Slovensku (JE Mochovce). „Ve stadiu projektové přípravy je 91 bloků a v předprojektové přípravě nebo předběžných úvahách dalších 228 bloků ve 29 zemích světa, a to včetně ČR, kde se chystá 3. a 4. blok JE Temelín a 5. blok JE Dukovany. Celkem je tedy ve výstavbě, projektové nebo předprojektové přípravě 353 bloků o elektrickém výkonu 321 GW,“ upozornil M. Kawalec.

Z předpokládaného objemu kontraktů v oblasti jaderné energetiky okolo roku 2020 má podle odhadu OECD/NEA přibližně 50 % směřovat k výstavbě nových elektráren, 25 % bude zaměřených na údržbu, obnovu a rozvoj provozovaných bloků a 25 % do nově vznikajících projektů. „Je to jasná výzva pro české strojírenství. Náš klastr chce hrát významnou roli v konkurenceschopnosti svých členů v oblasti jaderné energetiky. V současné době proto mimo jiné připravena žádost o dotace na přípravu odborníků. Z celkové částky 53 milionů korun, o které žádáme ministerstvo školství, by zhruba 30 milionů korun šlo na vzdělávání v oboru jaderného strojírenství,“ vysvětlil manažer NSK Lubomír  Gogela. 

Stát by měl podle NSK přispět i dalšími kroky. Bariérou vstupu českých firem do celosvětového jaderného programu je zejména nedostatek kvalifikovaného personálu pro projektování, výrobu zařízení, výstavbu, spouštění a provoz jaderných elektráren. Technicky velmi složitá a finančně náročná bude také přeprava těžkých a rozměrných komponent (např. tlakové nádoby reaktoru a parogenerátorů) pro bloky velkých výkonů, protože výrobci zařízení JE v ČR nemohou využít vodní dopravu z výrobního závodu. V těchto oblastech a rovněž v proexportní politice by podle NSK měl český stát sehrát aktivní roli.

„Do roku 2020 musí ČR zajistit domácnostem a podnikům cenově dostupnou, spolehlivou a čistou energii, současně udržet závislost na zahraničních zdrojích pod hranicí 50 % a umět garantovat dodávku energií i v krizových situacích. Proto je jaderná energetika téma jak o byznysu strojařů, tak o celkové energetické strategii naší země,“ doplnil P. Drobil. Politická reprezentace by podle něj měla definovat strategické zdroje, na řadu přijde i podpora dobudování a obnovy kapacit energetického strojírenství a exportu - přístup k bankovním zdrojům a pojištění vývozu, udržení konkurenceschopnosti v podobě rozumné daňové zátěže a rozumné ceny práce a rovněž podpora dopravní infrastruktury – řešení kapacitních tras pro velké dodávky. „Už teď by měla být jasná i podpora vědy a výzkumu a technického školství,“ uzavřel bývalý náměstek moravskoslezského hejtmana P. Drobil.

V současné době je v provozu v 41 státech světa 439 jaderných reaktorů s celkovým elektrickým výkonem 372 GW. V USA je provozováno 104 reaktorů, ve Francii 59, v Japonsku 55, v Rusku 31, v Jižní Koreji 20, ve Velké Británii 19, v Kanadě 18 a v Německu 17. Celosvětová výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách činila v minulém roce asi 2700 TWh , což představuje 16 % celkové výroby (v EU tento podíl představuje 33 %, v ČR jde o zhruba 26 TWh, což je necelých 30 % z produkce elektrické energie). Největší jadernou velmocí je EU, vyrábí o 8 % více elektrické energie v atomových blocích než USA a Kanada dohromady, 3 x více než Japonsko a 7 x více než Rusko. Významným argumentem, kvůli němuž se očekává růst počtu a velikosti jaderných zařízení, je fakt, že v současné době má lidstvo k dispozici pouze 2 technologie pro výrobu elektrické energie bez emisí CO2, umožňující výrobu v blocích velkých výkonů, a to hydroenergetiku a jadernou energetiku.