Control Engineering Česko

Technicky řečeno je rok 2010 koncem první dekády 21. století, avšak není začátkem desetiletí druhého. Nenajde se proto mnoho lidí, kteří by raději od letošního roku nehodili vše za hlavu a začali prostě znovu.  A že k nám tyto poslední roky nebyly zrovna laskavé! Lidstvem otřásly mnohé pohromy, z nichž některé drasticky poznamenaly také počátek letošního roku, ovšem na vině nebyla vždy pouze matka příroda. Čelili jsme nové vlně terorismu a ekonomiku zasáhl dlouho nevídaný kolaps, což v některých může vyvolat pocit, že zdrcený svět se začíná měnit stále rychleji – pro jedny však příliš rychle, pro druhé naopak velmi pomalu.

Internet se chopil našich životů a ve velké míře ovlivnil lidské zvyky. Zatímco v mnoha sférách si je svět blíž, v určitých oblastech uzavírá jedince do zvláštní izolace. Není výjimkou, že si lidé snáze nacházejí přátele na vlnách různých sociálních sítí než třeba ve vlastních, nekybernetických řadách (třeba jen na vlastním dvorku). Když už nám tedy nastal nový rok a jeho první měsíc již máme úspěšně za sebou, můžeme směle zavřít Pandořinu skříňku s nápisem „2009“ a zahledět se do budoucnosti, což ihned vyvolá otázku, zda byly letošní novoroční oslavy koncem něčeho hrozného, nebo naopak příslibem něčeho nového, lepšího. Tady je malá poznámka pro obě skupiny: „Stále jsme tady, což byl jistě důvod k oslavě.“

Další měsíce a roky však nebudou jednoduché a každého čeká opravdu spousta práce. Je třeba dát veškerou infrastrukturu do pořádku a hlavně… dát lidem znovu práci! Podřídit se těmto dvěma cílům neznamená nic jiného než dobrý počátek.

Průmysl čeká nelehký úkol navrátit své hospodářství do pozitivních čísel, což by měly zajistit nejen aktivity, které již prověřila  minulost a o nichž víme, že je děláme opravdu dobře, ale také ty, které nám mohou rozpočet ještě více vylepšit. Ať už půjde o zdokonalování výroby (od automatizace po vhodnou správu všech prostředků) nebo o pronikání na nové trhy, je potřeba mít na paměti základní pravidlo nové ekonomiky: „Být pouze dobrý nestačí!“
Toto však znamená motivovat pracovníky na všech pozicích, aby hledali řešení pro každodenní problémy produktivity, kvality a bezpečnosti. Právě výrobní provozy jsou ideálním místem, kde lze najít nejlepší řešení. Tzv. „management potloukání“ by měl být implementován jako jedna z klíčových podnikových strategií. Pokud se tato cesta nezdaří, na řadu přichází vnější zásah (například formou různých auditů).

Ruku v ruce s těmito nároky musí jít zákonitě profesní rozvoj zaměstnanců. Náležité informace o tom, co se v průmyslu děje, lze získat různou formou. K těm seriózním patří řada seminářů a konferencí, o nichž vás aktuálně informujeme například zde či na stránkách časopisu CE. Také naše vydavatelství podává pomocnou ruku a podílí se na organizaci mnohých vzdělávacích sympozií. Řešení tohoto problému je však na každém podniku, respektive na jeho vedení.

Mnoho společností tráví neuvěřitelné množství času diskusemi o tom „co je špatně“, „co je rozbité“ nebo „co nám chybí“. Daleko méně času pak tráví otázkami typu „proč…“, což zapříčiní, že čas investovaný do hledání a řešení problému bývá nedostatečný, tedy kratší než oslava sporného úspěchu. Pokud bychom se navíc dostali až k podstatě některých proher, objevíme problémy s produktivitou výroby, slabou energetickou účinnost a zjistíme, že právě zde je mnohdy ten pomyslný kámen v botě, jež nás tolik tlačí. Toto však řada podniků vůbec neřeší.

Realita je ale podstatně složitější než jakékoli imaginární polemiky. Průmysl se stále zvedá z bahna recese. Bude to dlouhé a pomalé stoupání, než se zase dostane zpět do sedla a kdy problém tlačící boty bude opět výraznější. To ovšem neznamená, že bychom kámen nemohli vytáhnout již nyní, jenže musíme počítat s tím, že to pro tentokrát bude opravdu těžké.

Existuje však jedna pravda, která nás pro další měsíce a roky může udržet v optimistické náladě. Již v minulosti jsme si dokázali, že umíme tvrdě pracovat – to je naše deviza. Výroba se již v minulém století rozvíjela tak rychle, že bylo nutné se jí neustále přizpůsobovat, což nešlo jinak než právě tvrdou prací. Bylo to vždy velmi těžké, ale tuto devizu již prověřila válka, recese i totalita…nejinak tomu bude i nyní, kdy se průmysl mění téměř každým dnem.

A právě zkušenost, že nás ještě žádná námaha nezastavila, je důvod, proč by nás to ani nyní nemělo odradit. Je tady ještě spousta práce, a to nejen v roce 2010…