Chceme být top v ČR a do roka začít expandovat na zahraniční trhy

-- 25.09.19

Ne všechny start-upy lze považovat rok od jejich založení za úspěšné. Jedním z těch, kterým se to podařilo, je ostravská společnost VIRTUAL REAL LIFE, s. r. o., která se zabývá vývojem a implementací virtuální reality do průmyslových podniků. Během krátké doby mají za sebou již několik významných referencí a tým ze severní Moravy neusíná na vavřínech, ale chce růst a expandovat. O trhu s virtuální realitou, jeho specifikách a výzvách jsme si povídali s jednatelem společnosti a jedním ze tří zakladatelů René Bujnochem.

Jste poměrně mladou firmou. Jak jste se našli a proč jste se rozhodli věnovat právě virtuální realitě?

Našli jsme se vlastně šťastnou náhodou. Jana měla nápad realizovat VR projekt v oblasti vzdělávání a hledala parťáka. Vláďa v té době hledal novou příležitost; potkali se a padli si do noty. A Renda se přidal po konferenci, kde ho virtuální realita jako byznys zaujala.

Vnímali jste na začátku, že VR je pro výrobní podniky v Česku nedostatkovým zbožím? Předpokládáte, že s vývojem Průmyslu 4.0 nastane její masový vzestup? Jaká jsou vůbec očekávání zákazníků a jak hodnotíte konkurenční prostředí?

To je více otázek najednou. VR nebo AR (rozšířená realita) asi není úplně nedostatkové zboží, jelikož se pro firmy stále jedná o celkem novou technologii, kterou často ani blíže neznají, tím pádem necítí její nedostatek. Postupně se však dostává do povědomí, děláme hodně edukačních a seznamovacích akcí (myšleno seznámení s technologiemi) a firmy na nich začínají uvažovat o jejich využití.

Průmysl 4.0 tomu také pomáhá, i když trochu jinak, než jsme si mysleli. Už jsme také slyšeli, že „vedení na nás tlačí, ať přijdeme v rámci 4.0 s něčím novým, a tak zkusíme třeba VR/AR“. To nám trochu mění i očekávání zákazníků. Většinou chtějí něco nového, co by se dobře prodávalo jako PR a zároveň mělo i další přidanou hodnotu.

Pokud jde o konkurenční prostředí, samozřejmě existuje, i když prozatím nijak extrémně velké není. A s mnoha konkurenčními firmami komunikujeme a hledáme propojení pro případnou spolupráci.

Výhody VR jsou všeobecně známé. Co nevýhody? Zkušenosti z firem, kde s VR pracují, například ukazují, že pro zaměstnance není příliš komfortní pracovat osm hodin se speciálními brýlemi na hlavě atd.

Připravujeme sice produkty, ale prozatím ne takové, kde by zaměstnanci s brýlemi pracovali 8 hodin denně. Ani bychom to nedoporučovali (HW prozatím není tak komfortní, aby to bylo příjemné). Je to spíše pomocník, prostředek pro zlepšení některých částí procesů (zaškolení na hodinu, testování na 20 minut apod.).

Nevýhody vidíme asi ve dvou základních rovinách. Jednak se občas objevuje nedůvěra v nové technologie (to nebudu umět, co když to pokazím, bude to složité atd.) a zároveň jde o již zmiňovaný HW. Jsme schopni softwarově naprogramovat skoro cokoli (omezeno pouze fantazií a financemi), ale HW není na vše připraven – jemná motorika, pohodlnost brýlí, kvalita obrazu apod. Nicméně vývoj jde rychle dopředu a každou chvíli se objevují novinky.

###NEWS_VIDEO_1###

Pokud pomineme dodávku tzv. krabicového produktu, vyvíjíte pro firmy i řešení na míru, což není zrovna levná záležitost. Jaká je návratnost investice?

Určitě máte pravdu, programování na míru není zrovna korunová položka. Nicméně hodně záleží na analýze potřeb klienta a na následném nastavení produktu. Můžeme si vybrat z různých enginů, na kterých programujeme. Každý má své výhody a nevýhody. Některé jsou rychlejší s menším HW nárokem, ale graficky nejsou třeba tak pěkné. Nicméně pokud klient preferuje účelnost bez zvláštních nároků na grafiku, dokážeme cenu snížit i více než o třetinu.

Pokud jde o návratnost, záleží na tom, proč si klient technologii pořizuje. Příklad je třeba zaučení práce na CNC stroji ve VR. Cena kolem 500 000 Kč (záleží na operacích, které stroj musí umět provádět), návratnost necelý rok (zrychlení zapracování do výroby, údržby apod.). Když si klient VR/AR pořizuje spíše z PR důvodů, pak se návratnost počítá hůř.

Využití vašeho systému avizujete hlavně pro potřeby HR, výroby a údržby. Co konkrétního tedy v těchto segmentech nabízíte?

Pro HR je to hlavně testování zaměstnanců a personální PR, dále výukové testy BOZP a PO, výuka zbožíznalství aj. Ve výrobě je to třeba zapracování na určitém stroji nebo pracovišti, výuka údržby, návodné simulace pro údržbu apod. Pro marketing a obchod jsou to např. AR katalogy. Máme ale i produkty pro rehabilitaci rukou a nohou, které se využívají nejen v  lázeňství, ale i při výzkumu v oblasti léčby chronicky nechodících pacientů.

S nostalgií vzpomínáte na první zakázku – zobrazování velkých dat ve VR. To byla minulost. Co ale velká data a VR v současnosti?

Ona to zase není tak dávná minulost, firma funguje asi rok. Na tuto oblast jsme měli jen dvě zakázky, teď jsou to spíše ostatní oblasti. Je to hlavně o aktuálních potřebách klientů.

Jednou z vašich referenčních zakázek bylo řešení pro společnost Continental. Můžete popsat, co bylo její součástí, jaké byly požadavky a jak se systém osvědčil?

Pro Continental jsme realizovali dodávku tří testů ve virtuální realitě, které jsou zaměřeny na uchazeče o zaměstnání ve výrobě. Zadáním bylo urychlit testování a vyhodnocení (to se nám podařilo docela výrazně) a samozřejmě vybrat ty nejlepší. Testy jsou koncipovány do oblasti zručnosti, pozornosti i postřehu a zaměřeny také na orientaci v prostoru, koordinaci apod.

Momentálně je systém plně v provozu. Je nainstalován pár měsíců, intenzivně se využívá několik týdnů, ale na hodnověrné výsledky, o kolik procent přesně se parametry zlepšily, bychom si ještě chvíli chtěli počkat, až jím projde třeba 500 lidí. Nicméně reference z HR jsou pozitivní a to nás těší (hlavně že testy opravdu využívají).

###NEWS_VIDEO_2###

Když se podíváme na technickou stránku věci, na jakých platformách, HW a SW vaše VR funguje a jakým způsobem probíhá vývoj řešení „na míru“?

Nejčastěji využíváme UNITY 3D a UNREAL ENGINE. Nyní jednáme i o dalších. Jak jsme se již zmínili, každý má své výhody a nevýhody; my chceme klientovi nabízet vždy to nejvhodnější, případně alternativy, ať má na výběr.

Vývoj na míru je hodně o analýze. Bavíme se s klientem, co potřebuje a proč, jak to vypadá teď a jaká je jeho představa o zlepšení. Jdeme se podívat přímo na místo (do výroby k danému stroji nebo třeba i na konkrétní testování), ideální ale je, když si to i vyzkoušíme. Potom následuje fáze návrhu. Sedíme v týmu (konzultant, vývojář, projektový manažer, grafik) a hledáme nejvhodnější řešení či alternativy. Kolikrát jsou diskuse velmi bouřlivé, kreslíme, škrtáme, zkoušíme modelovat demoverzi… Jakmile máme jasno, která řešení považujeme za nejefektivnější, probereme to s klientem, vše mu ukážeme, vysvětlíme a opět diskutujeme a sbíráme podněty.

Potom se pustíme do pilotního produktu, který se testuje u nás, a jakmile jsme spokojeni s funkčností, testujeme u klienta, opět upravujeme a ladíme detaily.

Na závěr předáváme, zaškolíme a držíme palce. A jsme samozřejmě k dispozici, kdyby bylo potřeba. Už se nám také stalo, že jsme prezentovali předaný produkt u zahraniční návštěvy klienta, protože si zaměstnanci ještě sami netroufli.

Jak vnímáte pojem virtuální realita versus rozšířená realita?

Virtuální realita je simulace světa, ať již vymyšleného, nebo reálného. V podstatě vše, co v ní vidíte, tam musíme vložit, namodelovat. A při použití je člověk „odříznutý“ od vnějšího světa, vnímá pouze to, co vidí v brýlích.

Naopak rozšířená (augmentovaná) realita vnější svět pouze doplňuje nějakou grafikou, videem, textem, 3D modelem apod. Na rozdíl od VR se v AR nejčastěji používá smartphone nebo tablet, protože brýlí pro AR není prozatím mnoho a jsou zpravidla docela drahé.

Máte za sebou úspěšný start-up. Co dál? Na čem pracujete, co vás limituje a co motivuje?

Dál potřebujeme růst a rozvíjet se. Budeme slavit teprve první narozeniny. Za ten rok jsme toho stihli opravdu hodně, ale z globálního hlediska ještě stále málo. Připravujeme nové produkty jak do výroby, HR, marketingu, tak rehabilitací. Chceme být top v ČR a do roka začít expandovat na zahraniční trhy.

Co nás limituje? Asi klasika – nedostatek vývojářů a nedostatek peněz na vývoj. A umět se dobře propagovat. Na všech třech faktorech pracujeme, ale určitě máme ještě velký prostor pro zlepšení.

Autor: Vítězslav Fejfar, CE Česko