Průmysl mění růžové brýle za chytré

-- 13.05.19

Konica Minolta je známá jako přední dodavatel tiskových a dokumentových řešení. Možná trochu v pozadí zůstávají aktivity, které napomáhají firmám proklestit cestu směrem k digitální transformaci. Jakou roli a proč zde firma zaujímá, nám v rozhovoru prozradil Zdeněk Vrbka, programový manažer, který má v Konica Minolta Business Innovation Centre Europe na starost například projekt nejlehčích dostupných chytrých brýlí pro průmyslové aplikace.

Co si představujete pod pojmem Průmysl 4.0 nebo digitální výroba? Definicí je spousta…

Digitální továrna je koncept využívající souhrn digitálních nástrojů pro modelování, komunikaci a řízení výrobního procesu. Zatímco například v oblasti modelování dnes továrny používají řadu vyspělých řešení pro digitalizaci a simulaci výrobků již v době jejich návrhu, v oblasti komunikace je digitalizace často omezena především na administrativní procesy a ve výrobě prozatím nenastala.

Jedním z důvodů je, že médium, které by zobrazovalo digitální informace, například počítače nebo tablety, dobře funguje v kancelářích, má ale v prostředí továrny řadu omezení. Například pokud výrobní pracovník drží tablet, nemůže používat obě ruce pro montáž vyráběného zařízení.

Digitální komunikace v prostředí továrny pro mě znamená, že všechny procesy jsou kompletně digitální, že veškeré zpracovávané a zobrazované informace se vytvářejí a distribuují v digitální podobě. Neplatí tedy současný stav, kdy se informace z digitální podoby tisknou na papír, distribuují pracovníkům ve výrobě, znovu zachycují na papír a opět se digitalizují. V tom vnímám zásadní posun. Pokročilá digitalizace poté umožňuje širší využití dalších technologií, jako jsou umělá inteligence či prediktivní údržba, které vedou k dalšímu zefektivnění výrobního procesu.

Konica Minolta není na trhu vnímána jako hnací motor v oblasti digitální transformace. Můžete vysvětlit, jaká je současná role vaší společnosti a proč se posouváte tímto směrem?

Konica Minolta je tradiční japonská společnost, která je sama významným výrobcem. Vyrábíme kancelářské i produkční tiskárny, přístroje pro zdravotnictví a řadu optických přístrojů nebo komponent. Máme tedy velkou interní zkušenost s výrobou. Zároveň máme značnou zkušenost s digitalizací procesů v prostředí kanceláří, kde poskytujeme různé IT systémy k digitalizaci dokumentů a jejich digitálnímu oběhu v rámci organizace. Příležitost vidíme v tom, jak tuto zkušenost využít také v prostředí továren ve spojení s chytrými brýlemi a pomoci tak našim zákazníkům s implementací konceptu digitální továrny.

Zmínil jste chytré brýle; pokud se nepletu, jde o tzv. AIReLens. Zkusil byste tyto brýle trochu popsat a vyzdvihnout jejich přínosy?

Řešení se skládá ze tří částí. Fyzické brýle (hardware) jsou navrženy a vyráběny v Japonsku. Softwarové aplikace pro průmysl vyvíjíme v inovačním centru v Brně na základě úzké spolupráce s našimi evropskými zákazníky. Služby, jako jsou poradenství, testovací projekty, nebo implementace do specifického prostředí, pak poskytují lokální obchodní zastoupení naší společnosti, například české zastoupení Konica Minolta.

Po hardwarové stránce je řešení specifické tím, že se jedná o váhově nejlehčí chytré brýle pro použití v prostředí továrny na trhu. Brýle, které si člověk nasazuje a jež jsou pro použití klíčové, váží jen 35 gramů. Velký důraz byl při návrhu kladen také na bezpečnost. AIReLens žádným způsobem nezakrývají výhled uživatele. Lze je použít s dioptrickými brýlemi, ochrannými brýlemi nebo přilbou. Většina elektroniky, wi‑fi vysílač a baterie jsou umístěny v externí jednotce, kterou má pracovník u pasu, nikoli na hlavě, jak je tomu často u jiných řešení. Zároveň jsme s našimi pilotními zákazníky, mezi něž patří společnosti Siemens a Honeywell, ověřili velký komfort použití AIReLens v prostředí továrny a vysokou míru akceptace řešení ze strany pracovníků.

Co se týče benefitů pro zákazníky, v rámci pilotních projektů jsme prokázali významné zvýšení efektivity práce, snížení chybovosti, eliminaci nákladů na trénink a cestování nebo zajištění vyšší dostupnosti výrobních strojů.

Konica Minolta je i nositelem informačního systému, který data z brýlí dokáže vizualizovat? Jaké je vlastně typické použití brýlí?

V oblasti softwaru nabízíme v současné době dvě klíčové aplikace. Jedna umožňuje zobrazování pracovních instrukcí přímo před očima pracovníka. Může se jednat o montážní instrukce, postup kontroly kvality, proces pravidelné údržby nebo tréninkové materiály. Pracovník v montáži traktorů si například nasadí brýle a ty mu v průběhu dne ve spojení s výrobním systémem společnosti zobrazují, jaký typ traktoru právě montuje či jaké má použít komponenty; brýle ho rovněž provedou montážním postupem krok za krokem. Zároveň lze pomocí senzorů na brýlích celý proces automaticky dokumentovat, takže odpadá potřeba zapisovat průběh montáže na papír.

Druhá aplikace slouží ke spojení se vzdáleným odborníkem, jenž na dálku radí pracovníkovi s brýlemi například při problému s výrobním strojem. Díky kameře na brýlích vidí vzdálený odborník totéž, co má k dispozici pracovník u stroje, a může ho přesně navigovat. V tomto případě pracovník brýle použije pouze na omezenou dobu, ale díky tomu ušetří výjezd odborníka a urychlí čas opravy. Firmy tak mohou zásadním způsobem zlepšit úroveň servisu nebo ušetřit interní náklady na cestování a čas zaměstnanců.

Jaká je konektivita tohoto systému? Řada řešení naráží na to, že dokážou ukládat pouze data ze „spřátelených“ systémů?

Při vývoji našeho řešení počítáme od začátku s tím, že se bude napojovat na různé systémy. Zákazníci mají často velice specificky a individuálně nastavené systémy. Něco jako univerzální napojení neexistuje. My nejčastěji postupujeme tak, že na začátku zákazník na vybraných procesech otestuje benefity, které mu brýle přinášejí, a zjišťuje, zda odpovídají očekáváním. Ověřujeme také zpětnou vazbu použitelnosti u zaměstnanců zákazníka. Pro účely těchto testů provádíme manuální import dat ze systémů zákazníka do brýlí. Na základě výsledků těchto pilotních testů se potom jak my, tak i zákazník rozhodujeme o strategii integrace do konkrétních systémů a procesů.

Zmínil jste, že v rámci nového inovačního centra máte nástroj, který by měl podporovat nový byznys a vizi transformace. Jedná se právě o tyto chytré brýle, nebo máte v rukávu něco dalšího?

V rámci evropského inovačního centra vyvíjíme řešení pro rozšířenou realitu. Jde o řešení postavené na principu hry Pokémon Go. Uživatel používá chytrý telefon či tablet k tomu, aby si nad nějakou statickou informací, např. letákem, brožurou nebo knihou, zobrazil digitální vrstvu s dodatečnými informacemi. Vytvoří se tak digitální obsah, který navíc umožní oboustrannou komunikaci, tj. od média ke čtenáři a obráceně. Do budoucna plánujeme nasazení této technologie i v rámci našich brýlí.

Mimo evropské inovační centrum má Konica Minolta čtyři další inovační centra po světě, každé se zaměřuje na jiné oblasti a řešení.

Využil bych možnost, že jste schopen srovnávat v evropském měřítku. Rozhovor je primárně určen českým čtenářům, dokázal byste ale říct, jestli se typická česká firma liší například od té německé? Vidíte nějaké generální rozdíly, nebo se to tak nedá určit?

My máme zkušenosti z pilotního projektu například v Siemens Industrial Turbomachinery v Brně a v Siemensu v německém Mülheimu, kde také dělají velké turbíny. Musím říct, že příliš velký rozdíl tam nebyl; jedná se o součást korporace s podobnými procesy a přístupy. Rozdíl spíš pozoruji mezi velkými nadnárodními korporacemi, které jsou poměrně konzervativní a veškeré schvalování je tam složitější, a menšími firmami, u nichž je vidět mnohem větší flexibilita. Ale to je spíš obecnější problém v rozdílu mezi korporátními a menšími firmami.

Za nositele větší inovace i v oblasti digitální transformace bývají často pokládány nadnárodní korporáty, na druhou stranu tvrdíte, že menší firma je schopna flexibilněji reagovat na změny. Kdo podle vás bude nositelem dalšího pokroku v oblasti digitalizace? Půjde dle vašeho mínění o pokrok směrem od malých k větším, nebo to bude jako dosud spíše opačně?

Pokud se bavíme o globální digitální transformaci, budou jejím nositelem dle mého názoru především velké společnosti. Jedním z důvodů je fakt, že většina velkých firem již řeší digitální transformaci v rámci své strategie. Mají tedy vyčleněný rozpočet a tým lidí, kteří se touto oblastí systematicky zabývají a hledají nejvhodnější řešení pro vlastní specifické řešení. Jakmile se prokáže vhodnost nasazení chytrých brýlí například v oblasti servisu, pak nadnárodní společnost dokáže toto řešení rychle implementovat globálně v rámci všech svých poboček, což donutí nasadit stejné nebo podobné řešení také jejich konkurenty. Řešení našich chytrých brýlí a návazných služeb nicméně navrhujeme tak, aby i malé a střední firmy na toto řešení mohly dosáhnout a ve srovnání s velkými nezůstávaly v oblasti implementace chytrých brýlí pozadu.

To mě přivádí k otázce cenové dostupnosti. Jde o řešení opravdu pro každého, nebo se návratnost počítá až podle určité velikosti společnosti?

Otázka návratnosti není ani tak o velikosti firmy jako spíše o způsobu použití brýlí a o vybraném procesu. Nedávno jsem se na konferenci bavil například s menším holandským výrobcem lisů, který svá zařízení posílá do celého světa. Pokud má zákazník s lisem nějaký problém, nemůže vyrábět, což vede ke ztrátám v obchodu. Občas je nutný zásah technika, jenž musí zjistit příčinu problému, jeho rozsah a odstranit závadu. Znamená to cestovní náklady, výdaje na vícepráce a nespokojenost zákazníka, který nemůže zařízení používat. Telefonicky často nejdou podobné problémy vyřešit. To je jedna z šancí pro digitalizaci a chytré brýle. Benefity chytrých brýlí zde mohou být opravdu velké. Odstraní se náklady, zvýší se efektivita, jeden člověk bude schopen obsloužit mnohem více zákazníků a ti pak budou spokojenější. Výpadky strojů budou méně časté a výrobce se pomocí služby expresního servisu bude moci vymezit vůči konkurenci. Pokud máte podobný případ a zákazník ušetří v průměru čtyři tisíce eur měsíčně, potom je návratnost brýlí okamžitá. Pokud by se ale brýle použily někde, kde jsou benefity relativně nízké, obchodně by to nedávalo smysl.

Bavili jsme se o rozšířené realitě, o brýlích… vidíte nějaké další možnosti, které by mohly být dalším bodem, na který se firmy v budoucnu zaměří?

Jako jeden z největších trendů v průmyslu vnímám robotizaci. To je trend, který zásadním způsobem změní prostředí průmyslu. Konica Minolta vyvíjí aktivitu i v této oblasti a chtěli bychom zákazníkům přinášet nějaká řešení. Detaily v tuto chvíli nejsem schopen prozradit, ale určitě se vy i čtenáři máte nač těšit.

Autor: Lukáš Smelík, Control Engineering Česko