Tak jde čas s Průmyslem 4.0: (r)evoluční vývoj očima dodavatelů

-- 20.09.17

Veřejným tajemstvím zůstává, že nejčastější host konferencí či čtenář článků věnovaných Průmyslu 4.0 zastává post ve firmě, která spadá do dodavatelské části řetězce. Pragmaticky i logicky sledují a spoluvytváření vývoj Průmyslu 4.0 právě dodavatelé progresivních technologií pro automatizaci a digitalizace výroby. Od počátku tohoto tématu se však ne vždy jednotlivé subjekty shodnou, a to třeba i na otázce, zda Průmysl 4.0 vlastně potřebujeme, ba co dokonce tato chiméra ve skutečnosti je. O to zajímavější je srovnání odpovědí na stejné otázky optikou několika vybraných respondentů tohoto multi-rozhovoru.

Účastníci dodavatelské ankety: 

Tito respondenti odpovídali na následující otázky:

  1. Průmysl 4.0 je pojem, který se za poslední měsíce skloňuje celkem často. Je jisté, že firmy „dodávající zařízení pro Průmysl 4.0“ mají v tomto pojmu jasno. Jak vnímáte povědomí tohoto pojmu u svých zákazníků?
  2. Jak sami vymezujete Průmysl 4.0? Je pro vás rovnocenný s digitalizací/automatizací, nebo jej vnímáte jako celkovou změnu v průmyslu či opravdovou revoluci na úrovni změn ekonomických a podnikatelských tendencí?
  3. Které překážky podle vašeho názoru nedokáže tuzemský trh překonat, aby došlo k většímu rozvoji a přiblížení vyspělejším evropským zemím?
  4. Co se naopak na trhu podařilo v rámci iniciativy Průmyslu 4.0 rychle etablovat?
  5. Jaké hlavní přínosy by si měli vaši zákazníci slibovat od možné spolupráce, kdyby s Vámi přecházeli k tzv. Továrně 4.0?
  6. Dá se nějak definovat běžný postup firem, když poprvé zazní otázka: Co je to Průmysl 4.0 a co pro nás můžete udělat? Nebo si takto zákazníci požadavky nekladou?
  7. Hodně se mluví o tom, že většinou změny probíhají pouze v teoretické rovině. Existují již příklady firem, které díky Průmyslu 4.0 dokázaly najít konkurenční výhodu?
  8. Co si slibujete od dalšího vývoje kolem Průmyslu 4.0?

Jednotlivé odpovědi získáte na následujících stranách článku:

 

Průmysl 4.0 je pojem, který se za poslední měsíce skloňuje celkem často. Je jisté, že firmy „dodávající zařízení pro Průmysl 4.0“ mají v tomto pojmu jasno. Jak vnímáte povědomí tohoto pojmu u svých zákazníků?

David Řehoř, ABRA Software: Jsem velice rád, že se ABRA mohla podílet, jako člen pracovní skupiny Svazu průmyslu a dopravy, na velice úspěšné roadshow s názvem Kyberenetická revoluce. Věřím, že tato série regionálních akcí napomohla lepší informovanosti firem v otázkách Průmyslu 4.0.

Významným prvkem evangelizace v této oblasti bude jistě také Testbed pro průmysl 4.0 budovaný v rámci vznikajícího Národního centra pro Průmysl 4.0 při CIIRC ČVUT a který je určen speciálně pro potřeby malých a středních českých průmyslových firem.  Jsme rádi, že ABRA Gen je hlavním ERP systémem tohoto projektu a těší nás, že můžeme veřejnosti a firmám ukázat nejmodernější technologie, které poskytuje náš informační systém, jako je univerzální API rozhraní, nebo otevřená IoT platforma, v reálných souvislostech. Účast na tomto projektu je pro nás ale zajímavá také spoluprací s dalšími partnery jako je např. Siemens, kdy integrací s těmito specializovanými softwary vznikají pro zákazníka nadmíru zajímavé synergické efekty.

Dalším nástrojem, který přispívá k zvýšení povědomí o možnostech, které Průmysl 4.0 přináší je pak jistě evaluační formulář připravenosti na Průmysl 4.0, který je umístěn na stránkách www.firma4.cz Zde si může každá firma otestovat svou „digitální zralost“ z mnoha perspektiv a již samotný formulář může posloužit jako inspirace k inovacím.

Lubomír Sláma, Act-in CZ: Naši zákazníci vnímají pojem Průmysl 4.0 velmi dobře. Jsou si vědomí, jaké hlavní oblasti tvoří tato koncepce, a společně s námi dokážou identifikovat oblasti, ve kterých mají jejich společnosti největší inovativní potenciál, na jehož využití se následně v naší spolupráci zaměřujeme. 

Jan Ohřál, B+R automatizace: Zákazníci mají v pojmech, nabídkách, proklamacích i technologických možnostech spíše zmatek, proto mnozí toto téma spíše odmítají. Je to dáno také tím, že při současném běhu průmyslu, který vyrábí často již nad hranice svých technologických i personálních možností, není na tato témata prostě čas.  U větších zákazníků pak pozorujeme dva přístupy. První z nich je snaha moci deklarovat Průmysl 4.0 jako svoji „vizitku“ proto, že je to nadnárodními korporacemi jako (často blíže nespecifikovaný) program požadováno. Druzí a těch je většina, se snaží dílčími kroky své současné výrobní parametry vylepšovat za použití kombinace stávajících a moderních dnes dostupných technologií. Třetí skupinu, která by současné a budoucí možnosti skryté pod souhrnem P4.0 chápala jako skutečnou výzvu, snahu o přelomové technologie, produkty a obchodní modely zatím v průmyslu hledáme marně. Nabídka služeb zatím výrazně předstihuje možnosti fyzické výroby.

Tomáš Halva, Beckoff: Neznám nikoho z oboru, kdo by o fenoménu Průmyslu 4.0 neslyšel. Každý si jej samozřejmě vykládá trochu jinak, ale povědomí o základních principech je obecně velmi dobré. Mnohem důležitější však je, že mnozí z našich zákazníků intenzivně pracují na tom, aby měli jasnou představu o budoucí podobě své výroby. Snažíme se jim v tom pomoci a sdílet s nimi naše zkušenosti z různých průmyslových oblastí. Společně pak přicházíme na nové využití existujících technologií v automatizaci, zejména v rovině prediktivní údržby, zpracování velkých dat, traceability a podobně.

Peter Mačuš, CEIT: Našimi partnermi sú prevažne spoločnosti pôsobiace v oblasti automobilového, strojárskeho či elektrotechnického priemyslu, ktoré si uvedomujú potrebu technologických a procesných inovácií ako dôležitého kľúča k rastu ich produktivity a udržaniu konkurenčnej schopnosti. Preto sa živo zaujímajú o témy, ktoré otvára iniciatíva označovaná ako „Priemysel 4.0“ alebo štvrtá priemyselná revolúcia. Priniesla so sebou množstvo otázok a v praxi sa skutočne  častokrát stretávame s tým, že mnoho firiem ho vníma ako nejednoznačný, nejasný pojem,  hľadajú informácie, chcú sa zorientovať a nastúpiť cestu aktuálnych trendov.

Luca Rigali, IFM: Jsem v České republice krátce – od 1. června 2017, takže jsem se, zatím, setkal jen s velmi malým počtem zákazníků. Vidím však velký rozdíl ve firmách, které jsou součástí nadnárodních korporací a lokálních, českých společností. Inženýři z mezinárodních společností disponují více informacemi, mnohdy již zahájili několik projektů v rámci Industry 4-0., zatímco lokální společnosti jsou informovány pouze médii nebo dodavateli, kteří se zabývají tímto tématem. To, co postrádám v České republice je podpora ze strany státu a vzdělávacích institucí – já jsem zaznamenal pouze jeden velký projekt Národního centra pro průmysl 4.0 v Praze – to se mi zdá velmi málo, chybí mi podobné aktivity i mimo hlavní město, ktěré by stát podporoval a financoval.

Martin Lahoda, Phonex Contact: O filozofii Průmyslu 4.0 se mluví již relativně dlouho, proto je tento pojem již všeobecně znám a řada zákazníků tento pojem bere jako pojmenování něčeho, na čem u nich už léta pracují.

Miroslav Dub, SIDAT: Myslím, že firem, které jsou opravdu schopny dodat prvky a systémy, které snesou zařazení do kategorie „zařízení pro Průmysl 4.0“, mnoho není. Ty ostatní v tom celém jasno nemají.

Petr Pospíšil, EPLAN Engineering: Čeští zákazníci si uvědomují, jaký potenciál je uložený v Industry 4.0 a poměrně často o Industry 4.0 diskutují. Ale ne všichni pochopili klíčové vlastnosti Industry 4.0 – přeměnu továrny z klasického Cost Centra na něco, co generuje zisk. 

 

Jak sami vymezujete Průmysl 4.0? Je pro vás rovnocenný s digitalizací/automatizací, nebo jej vnímáte jako celkovou změnu v průmyslu či opravdovou revoluci na úrovni změn ekonomických a podnikatelských tendencí?

David Řehoř, ABRA Software: Průmysl 4.0 nemá jasné vymezení. Jeho součásti postupně vznikají provázáním a působením jeho jednotlivých prvků. Obecně vnímáme Průmysl 4.0 jako jednu z dimenzí digitální revoluce společnosti. Tato revoluce má už nyní dopad na životy nás všech. Proměňuje se vše – nejen výroba v průmyslových podnicích, významné změny jsou znát v obchodních modelech ve službách, v nástupu umělé inteligence, virtuální reality a v neposlední řadě se díky digitalizaci a virtuálnímu prostředí už změnil život každého z nás, našich rodin. Potenciál digitální revoluce je výjimečný a je na každém z nás, abychom využili jeho možností a zajistili či eliminovali případná rizika.

Lubomír Sláma, Act-in CZ: Přestože jsou u našich zákazníků v průmyslových podnicích nejvíce viditelné prvky digitalizace v podobě moderních dotykových operátorských panelů, vizualizačních TV obrazovek, mobilních telefonů, tabletů, čárových kódů a RFID vysílačů a čteček, vnímáme jako hlavní rozdíl oproti projektům digitalizace výrob a implementace MES systémů, které jsme dělali v minulých letech, nyní změnu v přijímání těchto moderních technologií pracovníky ve firmách. Jako revoluční tedy nevnímáme vlastní inovativní technologie, ale transformaci procesů a zejména positivní změnu postojů lidí k využívání těchto informačních systémů. Souvisí to jistě i s rozšiřováním nových technologií do běžného občanského života a následně i jejich lepším přijetím v práci.

Jan Ohřál, B+R automatizace: Otázka přímo dává návod k odpovědi. Číslo 4.0 je odvozeno od čtvrté průmyslové revoluce. Dnes se tato revoluce již masivně odehrává v online službách, aniž si to možná uvědomujeme. Jedná se především o nově vzniklá odvětví, která dříve nebyla. V průmyslu se musíme potýkat s tím, že fyzická výroba probíhá v tradičních provozech a kombinacích technologií. Zde je situace nesrovnatelně složitější. Ke skutečné revoluci dojde, až budou vznikat úplně nové výrobní postupy, nové firmy, nové obchodní modely, nové vztahy B2B i B2C, přesuny produkce z levných výrob do chytrých výrob. To ještě nějakou dobu potrvá, i když první náznaky tady již jsou.

Tomáš Halva, Beckoff: Podle mého názoru by bylo nesprávné omezit se při výkladu Průmyslu 4.0 jen na digitalizaci výrobního procesu. Ta je v podstatě jen jedním z logických důsledků širších společenských změn, které všude kolem nás probíhají. Lidé dnes žijí velmi rychlý život, chtějí vše v nejvyšší možné kvalitě, nejkratším možném čase a za nejmenší možnou cenu. Celý životní cyklus výrobku se musí tomuto trendu přizpůsobit. Tedy i všechny procesy uvnitř firem. Není to jen o rychlé a individualizované výrobě; Průmysl 4.0 začíná už doma v obývacím pokoji, kde zákazník přemýšlí o tom, jak by měl jeho budoucí zakoupený výrobek vypadat. Má okamžité srovnání s konkurenčními výrobky, porovnává hodnocení ostatních uživatelů či sám testuje virtuální podobu výrobku. Tady někde Průmysl 4.0 začíná.

Pokud se tedy tomuto trendu nepřizpůsobí všechny součásti výrobní firmy, konkurence ji časem předežene. Možná to nebude okamžitě, ale v řádu několika let určitě. Není samozřejmě reálné očekávat, že se všechny firmy tak zásadním způsobem transformují okamžitě. Žádná revoluce se nekoná, drtivá většina manažerů dá přednost sledu dobře rozmyšlených a logicky pospojovaných inovačních kroků, kterými se budou výrobní podniky přizpůsobovat požadavkům svých zákazníků. Důležitým faktorem je návratnost investice, která se samozřejmě s množstvím realizovaných změn prodlužuje.

Peter Mačuš, CEIT: Pojem Priemysel 4.0, vnímaný ako štvrtá priemyselná revolúcia, je označením pre mohutnú vlnu inovácií. Postavená je na digitalizácii a využití najmodernejších informačných a komunikačných technológií vo všetkých oblastiach priemyslu, od manipulácie s materiálom, cez jeho spracovanie, až po dodávku produktov zákazníkom. Hlavnými technológiami novej priemyselnej revolúcie sa stal internet vecí a cloud computing, ktoré spoločne s priemyselnými systémami vytvárajú kyberneticko-fyzikálne systémy.  Nová priemyselná revolúcia by nebola možná bez rýchleho pokroku ostatných vedných disciplín, akými sú umelá inteligencia, nanotechnológie, robotika, senzorika, rekonfigurovateľné systémy, digitálny podnik, big data, znalostné systémy, virtuálna realita, bezdrôtové senzorické siete, simulácia, nové metódy rozpoznávania a identifikácie objektov a pod.

My v CEITe vnímame Priemysel 4.0 ako rozvoj priemyslu s podporou troch integrovaných svetov: reálneho, virtuálneho a digitálneho. Digitálny znamená 3D reprezentáciu reálneho podniku, ktorá umožňuje rýchlo a efektívne navrhovať či optimalizovať výrobnú dispozíciu a výrobné aj logistické procesy. Dáta získavané prostredníctvom všadeprítomných senzorov sú základom virtuálneho podniku, ktorý je dátovou reprezentáciou skutočnej prevádzky a s podporou umelej inteligencie predstavuje predpoklad autonómneho riadenia a samooptimalizácie. U nás v CEIT-e túto symbiózu reálneho, digitálneho a virtuálneho podniku označujeme aj pojmom Factory Twin, čo je synonymum pre inteligentný podnik budúcnosti. Zároveň ho chápeme ako katalyzátor rozvoja inovatívneho potenciálu Slovenska a zdroj pre zaistenie vysokej kvality života našich ľudí.

Luca Rigali, IFM: Je to kombinace obou. S nástupem digitalizace mají firmy obrovské množství informací, které se mohou použít pro daleko podrobnější analýzu výrobního procesu, lepší využití strojního vybavení, což v konečné fázi, vede k vyšší kvalitě výrobku. Stroje se stávají navíc flexibilnější, bude možné vyrábět personifkované výrobky ale konvenčním výrobním procesem – to bude umožněné právě množstvím informací, které budou k dispozici již v průběhu výrobního procesu, a ne, jak doposud, kdy se informace z výrobního procesu sbírají, vyhodnocují a až posléze se proces adaptuje na nové podmínky – Navíc propojení strojů, dílčích výrobních linek až do ERP systémů vytvoří velmi pružnou výrobu, která překročí geografické hranice a bude záviset pouze na kapacitě toho kterého závodu. Správa datových souborů, které jsou odesílány a shromažďovány v cloudovém serveru, algoritmy, které zpracovávají tato data – dají vzniknout zcela nové oblasti podnikání a vytvoří se nové průmyslové odvětví.

Martin Lahoda, Phonex Contact: Filozofie Průmyslu 4.0 je velmi komplexní a nabourává zažité postupy a pokud by se skutečně naplnila vize této filozofie, tak to zcela jistě radikálně změní celý způsob zadávání výrobních zakázek a dodávky zboží a služeb, tedy obecně naplňování tužeb zákazníků. V samotném principu nejde o nic nového, cílem je dodat přesně to, co si zákazník přeje, přesně tehdy, kdy to potřebuje a přesně tam, kde to potřebuje. A filozofie Průmyslu 4.0 se snaží hledat způsoby, jak tyto požadavky fyzicky plnit, tedy zhmotnit sny zákazníků.

Digitalizace a automatizace je jen jedním z nástrojů, které nám umožňují naplňovat vizi Průmyslu 4.0. Ovšem neméně důležitá je i vzájemná kompatibilita, umožňující vzájemnou komunikaci bez hranic a omezení a také hardwarová univerzalita.

Miroslav Dub, SIDAT: To je spíše filozofická otázka, co vše patří do Průmyslu 4.0. My tento pojem vnímáme jako proces, jehož součástí nesporně také je digitalizace výroby, který ale zejména představuje realizaci zásadních změn v pojetí předvýrobních a výrobních etap, jejich vzájemné datové provázanosti a také jejich provázanosti s dalšími subsystémy výrobního podniku.

Petr Pospíšil, EPLAN Engineering: Industry 4.0 není revoluce, je to evoluce. Mnoho technologií, která spadají do Industry 4.0 již existuje a jen se zavádí do praxe.

Z našeho pohledu je Industry 4.0 o integraci výrobních a vývojových procesů a taková integrace potřebuje nové a obsažnější programy pro vývoj. A my takové programy máme a jsou již úspěšně odzkoušené v prostředí Industry 4.0.

 

Které překážky podle vašeho názoru nedokáže tuzemský trh překonat, aby došlo k většímu rozvoji a přiblížení vyspělejším evropským zemím?

David Řehoř, ABRA Software: Za hlavní překážku považuji současnou náplň, způsob a úroveň vzdělávání v ČR. Na člověka v éře digitální revoluce připadnou jistě zajímavější a kreativnější pracovní úkoly než je tomu dnes. Tento člověk však také bude muset být vybaven zcela jiným souborem znalostí, než je tomu dnes. Rozhodující bude schopnost logického myšlení, adaptabilita a znalost technologií. Příkladem dobré praxe změn ve vzdělávání je jistě například ČVUT a její nově akreditovaný studijní program Průmysl 4.0. Změny však musí jít hlouběji. Je třeba začít s nimi již v základním školství.

Další z hrozeb, které mohou ne snad zadusit ale jistě přidusit plamének digitální revoluce, mohou být různé národní popř. panevropské regulace typu GDPR, popř. e-Privacy, které mohou významně zkomplikovat popř. úplně znemožnit komunikaci M2M a tím uzavřít potenciál internetu věcí.

Lubomír Sláma, Act-in CZ: Tuzemský trh se otevírá implementacím prvků Průmyslu 4.0 velmi dobře a neustále se zrychluje. Mírnou brzdou v některých případech může být u tuzemských poboček mezinárodních koncernů zdlouhavé rozhodování a schvalování těchto projektů, někdy i obava jejich českého managementu jít vlastní efektivní cestou. Na druhé straně u některých tuzemských společností dochází ke ztrátě času tím, že si prvně chtějí systémy vytvořit sami vlastními zdroji, a až vyplýtvají bez kýženého výsledku značné množství vlastních lidských zdrojů a uteče jim zbytečně čas, kdy již mohli ze systému profitovat, obrací se na profesionální dodavatele a implementují hotová

Jan Ohřál, B+R automatizace: Současný ohromný tlak na výrobu, která musí produkovat. Z toho pramení zoufalý nedostatek času u firem se problematice systematicky věnovat a nedostatek kvalitních pracovníků s potřebným nadhledem a systémovým přístupem.

Tomáš Halva, Beckoff: Nemyslím si, že bychom byli v něčem výrazně horší než kdekoliv jinde, ať už v Evropě nebo ve světě. Nemáme horší projektanty, programátory ani údržbu či management. Skrytý problém vidím spíše v naší velké závislosti na cizím kapitálu. Podniky v česku nemají velmi často dostatečnou volnost k tomu, aby mohli plně rozvinout svůj inovační potenciál – tedy uplatnit své vlastní nápady, vymyslet vlastní cestu a jít po ní. Přitom stačí mít jen trochu odvahy stoupnout si, představit svůj nápad a pokusit se nadchnout jím i své kolegy. Bohužel, my Češi raději potichu reptáme u piva v hospodě.

Peter Mačuš, CEIT: Nenazývajme to neprekonateľnými prekážkami. Je však treba povedať, že k tomu, aby sme dokázali udržať tempo s aktuálnymi trendmi v priemysle, je treba intenzívnejšie prepojenie priemyslu, vedy a štátu a posilnenie vlastného výskumu a vývoja, aby priemyselné podniky pôsobiace na tuzemskom trhu v spolupráci s technologickými partnermi prichádzali stále s novými inováciami a špičkovými smart technologickými riešeniami príznačnými pre podniky budúcnosti. Z našich skúsenosti vieme, že firmy pôsobiace na území Čiech a Slovenska majú obrovský výskumno-vývojový potenciál, ktorý umožňuje vyvíjať svetové riešenia. My v CEIT-e komunikujeme s univerzitami a spoločne riešime výskumno-vývojové projekty pre našich priemyselných partnerov.

Luca Rigali, IFM: Vidím zde několik zásadních rozdílů mezi zeměmi, jako např. Belgie, Francie, Nizozemí, Německo a Českou republikou:

Martin Lahoda, Phonex Contact: V tuto chvíli je to stále omílané téma nedostatku lidí a v další fázi otevření tvůrčího potenciálu našich lidí. Ale to není úplné specifikum českého trhu, nedostatek kvalifikovaných a tvůrčích lidí trápí všechny vyspělé země. Rozdíl je v přístupu k rozvoji a podpoře tvůrčího potenciálu lidí. A v tomto směru nám chybí takový magnet, který přitahuje nadané a ambiciózní lidi, jakým je Silicon Valley.

Myslím, že vize Průmyslu 4.0, který je součástí širšího tématu Internetu věcí, nabízí neskutečné příležitosti, a to i v České republice.

Miroslav Dub, SIDAT:  To je spíše filozofická otázka, co vše patří do Průmyslu 4.0. My tento pojem vnímáme jako proces, jehož součástí nesporně také je digitalizace výroby, který ale zejména představuje realizaci zásadních změn v pojetí předvýrobních a výrobních etap, jejich vzájemné datové provázanosti a také jejich provázanosti s dalšími subsystémy výrobního podniku.

Petr Pospíšil, EPLAN Engineering: Asi největší problém bude právě ve vertikální integraci. Tak, aby byly propojené jednotlivé dodavatelské systémy, bezproblémově spolupracovaly. Je zde poměrně vysoká obava ze zpřístupnění vlastního systému odběratelům – jde o ochranu know-how, průmyslových tajemství a specifických výrobnách postupů.

 

Co se naopak na trhu podařilo v rámci iniciativy Průmyslu 4.0 rychle etablovat?

David Řehoř, ABRA Software: Mnoho našich zákazníků z řad českých firem využívá prvky Průmyslu 4.0 již několik let, jen tomu tehdy nikdo neříkal Průmysl 4.0. Ať už jde o aditivní výrobu s využitím 3D tisku nebo prediktivní údržbu. Oblastí s obrovským potenciálem, který teprve ukáže své rozsáhlé možnosti je pak oblast Internetu věcí.

Lubomír Sláma, Act-in CZ: Iniciativa Průmyslu 4.0 umožnila výrazným způsobem zvýšit zájem a povědomí o obsahu a přínosech digitalizace a robotizace v průmyslových podnicích, což se projevilo několikanásobně větším zájmem zákazníků o naše informační systémy MES pro řízení výroby a prediktivní údržbu.

Jan Ohřál, B+R automatizace: Jistý všeobecný, i když často povrchní zájem firem o investice do své budoucnosti.

Tomáš Halva, Beckoff: Jako jeden z nejviditelnějších trendů vnímám robotizaci výroby. Často se setkávám i s tím, že robotizace a Průmysl 4.0 se staví jako rovnocenné pojmy – což samozřejmě nejsou. Implementace robotů je dnes již poměrně jednoduchá a standardizovaná, roboty lze pro některé činnosti aplikovat víceméně masově. Každý manažer pak jednoduše porozumí tomu, že pokud nemůže najít lidské operátory pro namáhavou a monotónní činnost, naskýtá se mu zajímavá alternativa v podobě robota - rychlého a spolehlivého pracovníka. Nasazení robotů je viditelný krok, navíc se často jedná o investici s krátkou dobou návratnosti. Jak jsem však již řekl, komplexní Průmysl 4.0 to není.

Peter Mačuš, CEIT: Priemysel 4.0 si z nášho pohľadu nemožno vysvetľovať ako nejakú cieľovú stanicu, ako nejaký stav, ktorý možno dosiahnuť ak firma splní presne definované podmienky. Mnoho priemyselných závodov v čoraz väčšej miere zavádza technické ale i procesné inovácie, siahajú po nástrojoch digitálneho podniku, využívajú internet vecí, automatizáciu či umelú inteligenciu, pretože pochopili, že je to nevyhnutné najmä preto, aby dosahovali čoraz vyššiu produktivitu a výkonnosť.

Luca Rigali, IFM: v České republice je celkem etablovaný proces digitalizace výrobních linek. Jedná se o první a relativně nejsnazší krok. Digitalizace jednotlivých linek, nebo menších výrobních úseků je  poměrně levná,je možné ji realizovat se součástmi, které jsou ve výrobních závodech již roky k dispozici, pracovníci mají zkušenost s jejich použitím, pouze začnou o něco lépe využívat všechny možnosti , které stávající technologie poskytuje, či eventuálně s velmi malou investicí zlepší efektivitu nějakého , relativně malého, výrobního úseku . Zde jsme například u senzorů  s IO link – firmy používají tyto senzory  již 10 let ve výrobě, pouze je doposud používali jako „klasické“ senzory, IO link výstup nevyužívali .

Martin Lahoda, Phonex Contact: Podařilo se toto téma zviditelnit, a to nejen mezi profesionály z průmyslové oblasti, ale i mezi veřejnost, a co je neméně důležité, podařilo se zaujmout i naši politickou reprezentaci. 

Miroslav Dub, SIDAT: Povědomost, že implementace principů Průmyslu 4.0 je pro naši ekonomiku nezbytností.

Petr Pospíšil, EPLAN Engineering: Asi nejdál jsme ve standardizaci – opakovaném použití již vyvinutého a odzkoušeného. 

 

Jaké hlavní přínosy by si měli vaši zákazníci slibovat od možné spolupráce, kdyby s Vámi přecházeli k tzv. Továrně 4.0?

David Řehoř, ABRA Software: Především je to know-how a kompetence našich konzultantů. Jsme spojencem pro více než 10.000 firemních zákazníků v ČR na Slovensku a ve Švýcarsku. Tyto rozsáhlé zkušenosti nám tak umožňují být skutečně profesionálním partnerem při vytváření řešení šitého na míru každého konkrétního zákazníka.

Tím, že dokážeme zautomatizovat a zdigitalizovat rutinní firemní procesy, zbavíme zaměstnance neproduktivních činností a umožníme firmě lépe využít jejich potenciál. Jedním z benefitů je samozřejmě také eliminace lidské chyby. A pokud by přece jen nastala, naše zákaznické centrum je k dispozici každý den od 7 do 19 hod., aby pomohlo.

Technologicky jde pak především o naši univerzální otevřenou IoT platformu, která ukládá data z jakýchkoliv senzorů přímo k položkám v informačním systému, ať už jde o tzv. digitální rodný list výrobku nebo třeba vytížení jednotlivých strojů. Velice zajímavá je také unikátní vlastnost našeho informačního systému v podobě REST API rozhraní, které našim zákazníkům umožňuje např. přímé napojení na dodavatelský řetězec v rámci procesů SCM.

Lubomír Sláma, Act-in CZ: Mezi největší přínosy spolupráce s naší společností patří velké zkušenosti a know-how v oblasti vývoje a implementace výrobních systémů pro digitalizaci, monitorování výroby, vizualizaci výroby, bezpapírové řízení, plánování výroby, traceabilitu, řízení kvality, řízení údržby a ANDON, které jsme vybudovali již za více jak 20-let implementací těchto systémů u špičkových zákazníků v tuzemsku a řadě dalších evropských zemích, které dává našim zákazníkům záruku efektivního a profesionálního zavedení digitalizace v jejich závodech s rychlím dosažením očekávaných benefitů.

Jan Ohřál, B+R automatizace: Především se partnerskou formou s námi „naučí“ své výrobě lépe rozumět. Na základě inteligentního propojení stávajících i nových technologií a dat z výroby lépe a v souvislostech pochopí co se ve výrobě odehrává. Naučí se chápat souvislosti mezi daty výrobními, OEE, energetickou náročností, online diagnostikou a predikcí údržby. Sami budou s pomocí komponent Business Inteligence schopni přijímat kvalifikovaná rozhodnutí a stanovit svoji postupnou cestu k chytré továrně. Výrobci strojních zařízení s námi získají možnost nabízet ve svých strojích a výrobních linkách komponenty a otevřené systémy pro integraci do chytrých továren svých zákazníků. Dále také možnost nabízet svým zákazníkům online služby a flexibilní konfigurovatelnost pro celý životní cyklus dodávaných strojů. Toto je významný předpoklad pro nové obchodní modely, kdy se stále více uplatňují vztahy stroj či zařízení „užívat“ nad vztahem „vlastnit“.

Tomáš Halva, Beckoff: Beckhoff je výrobcem řídicích systémů a pohonů, tedy základních a důležitých komponent pro stavbu výrobní linky. Pokud si zákazník vybere Beckhoff, automaticky dostává otevřenou architekturu systému. To znamená, že nebude mít problém integrovat všechny komponenty, z kterých je jeho stroj sestaven. Otevřenost však nekončí jen strojem – důležité je také jednoduché propojení s výrobními informačními systémy, snadná realizace autonomní a prediktivní údržby stroje a v neposlední řadě také příjemný způsob programování a možnost použití vyšších programovacích jazyků běžných v IT prostředí.

Peter Mačuš, CEIT: CEIT už od roku 2004 buduje vlastnú komplexnú koncepciu inteligentných tovární, ktorá sa neustále vyvíja, je dopĺňaná o stále nové a nové postupy, technológie, inovácie. To, čo sa dnes nazýva Priemysel 4.0, u nás intenzívne riešime už dlhé roky, napríklad cez už spomínané nástroje Digitálneho podniku, automatizáciu internej logistiky, digitalizáciu, robotizáciu, prepájanie reálneho, virtuálneho a digitálneho sveta. Práve digitálny podnik bol už v roku 2004 nasadený pri prvých projektoch v spoločnosti Volkswagen v Bratislave.  CEIT sa môže pochváliť sofistikovanými riešeniami, ktoré sú výsledkom vlastného výskumu a vývoja. Hlavnými prínosmi je teda naša odbornosť, vlastné inovatívne riešenia, bohaté skúsenosti celého tímu našich expertov a najmä komplexný prístup k témam, ktoré hýbu (a budú hýbať) priemyselným svetom.

Luca Rigali, IFM: ifm je průkopníkem v oblasti automatizační techniky, jako jediní na světě máme kompletní nabídku senzorů, které mluví standardizovaným jazykem pro Industry 4.0 - IO-Link. V našich senzorech máme „IO – link čip“ již ca 10 let. Zákazník si zvolí, zda použije snímač obvyklým způsobem nebo způsobem "IO-Link". Zákazník se může rozhodnout kdykoli, že svůj výrobní proces digitalizuje. Pokud má senzory ifm electronic, žádné nemusí měnit, jen včlení několik modulů v řádech jednotek tisíc korun mezi senzory a ERP a je připraven k přechodu na digitalizaci. Je to vlastně velmi snadné – pokud – jak jsme již řekl, jde pouze o digitalizaci malých výrobních úseků – propojení těchto úseků do „Továrny 4.0“ je již poněkud složitější , ale jakmile výrobní závod zvládne první krok, automaticky se vyšší stupeň nabízí.

Martin Lahoda, Phonex Contact: Společnost Phoenix Contact se snaží uplatňovat principy Průmyslu 4.0 ve svých vlastních výrobních závodech po celém světě jako nástroj pro udržení vlastní konkurenceschopnosti. Získané zkušenosti uplatňujeme při návrhu vlastních výrobků a řešení pro naše zákazníky. Nabízíme tedy komponenty jakési „inteligentní stavebnice“, pomocí kterých si mohou postavit automatizované, univerzální, komunikativní, bezúdržbové a bezpečné výrobní zařízení.

Miroslav Dub, SIDAT: Přínosy se za současného stavu věcí dají obtížně vyčíslovat, zákazníci budou ale mít palec na tepu doby a budou mentálně i kvalifikačně na další kroky lépe připraveni.

Petr Pospíšil, EPLAN Engineering: Právě horizontální a vertikální integrace je velkým naším plusem. Máme již dnes software, který integraci plně podporuje a vyzkoušené postupy, jak jí efektivně použít. Naší konzultanti mohou poradit, jak nové, progresivní softwary nasadit a používat.

 

Dá se nějak definovat běžný postup firem, když poprvé zazní otázka: Co je to Průmysl 4.0 a co pro nás můžete udělat? Nebo si takto zákazníci požadavky nekladou?

David Řehoř, ABRA Software: O Průmyslu 4.0 většina firem nezačíná přemýšlet, proto, že by to bylo trendy. Často je k tomu prostě donutí okolnosti. Podíváte-li se do českých firem a zeptáte-li se na nejpalčivější problém dneška, všichni Vám jednohlasně odpoví, že je to nedostatek lidí. Ve výrobě, ale i v administrativě a to jak těch s vyšší kvalifikací tak i těch pro rutinnější operace.

Zavedením prvků Průmyslu 4.0, digitalizace a automatizace rutinních procesů tak našim zákazníkům pomáháme řešit problém s nedostatkem pracovní síly a také jim pomáháme lépe využít stávající kapacity a významně tak zvýšit efektivitu fungování firmy.

Lubomír Sláma, Act-in CZ: Naši zákazníci se dělí do dvou skupin. První skupina již má zhruba vydefinované oblasti zájmu a míru očekávaných přínosů a námi se pak nechá jen inspirovat k rozšíření oblastí zájmu a zvýšení očekávání, na základě praktických ukázek z našich jiných projektů. Druhá skupina se na nás obrací na konferencích a seminářích, kam přichází bez bližší představy co je obsahem a jaké přínosy by mohl Průmysl 4.0 pro jejich společnost znamenat. Pro ně jsou naše přednášky s ukázkami konkrétních projektů klíčovým zdrojem informací a inspirace pro stanovení jejich plánů a očekávání od implementace systémů.

Jan Ohřál, B+R automatizace: Do jisté míry ano, ale častěji se jedná o dílčí okruhy, kde se firma domnívá, že je třeba nějakého řešení s rychlým výsledkem. Společným dialogem pak dojdeme většinou k tomu, že problém (často i naléhavější) je i někde jinde a že je třeba uvažovat v širších souvislostech. Ale ani v těchto případech nebývají první kroky nějak mimořádně složité a náročné, mohu odkázat na odpověď na předchozí otázku.

Tomáš Halva, Beckoff: Beckhoff je výrobcem řídicích systémů a pohonů, tedy základních a důležitých komponent pro stavbu výrobní linky. Pokud si zákazník vybere Beckhoff, automaticky dostává otevřenou architekturu systému. To znamená, že nebude mít problém integrovat všechny komponenty, z kterých je jeho stroj sestaven. Otevřenost však nekončí jen strojem – důležité je také jednoduché propojení s výrobními informačními systémy, snadná realizace autonomní a prediktivní údržby stroje a v neposlední řadě také příjemný způsob programování a možnost použití vyšších programovacích jazyků běžných v IT prostředí.

Peter Mačuš, CEIT: Ako už bolo povedané, pojem „Priemysel 4.0“ skutočne intenzívne rezonuje v priemyselnom prostredí a priemyselné podniky sa snažia získať čo najviac informácií a čo najlepšie sa v problematike zorientovať. To je veľmi pozitívne. Ak sa na nás firma obráti s otázkou, „čo pre nás môžete urobiť“, v prvom rade je dôležité, aby sme spoločne zhodnotili aktuálny stav.  Častokrát sa totiž stretávame s tým, že niekto povie „Chceme byť Industry 4.0“. Ale pritom napríklad používa 2D dokumentáciu a ani neuvažuje o digitalizácii. Začať treba vždy od základných krokov, hoci aj malých. A potom postupovať ďalej. Pochopiteľne to netrvá mesiac ani dva. Ide o zmenu filozofie, zodpovedajúcej technologickému pokroku a novým podmienkam, ktorú je potrebné budovať a stavať na princípoch, ktoré program Priemysel 4.0 predostrel.

Luca Rigali, IFM: Každý zákazník má své vize a strategii. Každý již slyšel o Průmyslu 4.0 a tak se nás téměř všichni ptají – co pro nás můžete udělat, co bychom měli dělat, abychom šli s trendem? Všichni by se nějak chtěli účastnit „průmyslu 4.0“ – je to velmi módní slovní spojení.

Když se nás takto zákazník ptá, snažíme se nejprve zjistit, proč by chtěl cokoli měnit, a pak se snažíme aby vyzužili nejprve to, co již v závodě mají – a pak jdeme postupem digitalizace dílčích procesů, jak jsem již zmínil v předchozí odpovědi. Neexistuje žádný universální návod, protože potřeby každého zákazníka jsou jiné.

Martin Lahoda, Phonex Contact: Snažíme se popsat reálné přínosy, které mohou získat použitím výrobků, které jdou cestou filozofie Průmyslu 4.0

Miroslav Dub, SIDAT: Přínosy se za současného stavu věcí dají obtížně vyčíslovat, zákazníci budou ale mít palec na tepu doby a budou mentálně i kvalifikačně na další kroky lépe připraveni.

Petr Pospíšil, EPLAN Engineering: Někteří si tuto otázku kladou. Naše odpověď je, že Industry 4.0 je jiný přístup k výrobě a vývoji a my máme software, který takový jiný přístup podporuje a umožňuje.

 

Hodně se mluví o tom, že většinou změny probíhají pouze v teoretické rovině. Existují již příklady firem, které díky Průmyslu 4.0 dokázaly najít konkurenční výhodu?

David Řehoř, ABRA Software: Jak jsem již uváděl, mnoho našich zákazníků z řad českých firem využívá prvky Průmyslu 4.0 již několik let, jen tomu tehdy nikdo neříkal Průmysl 4.0. Ať už jde o aditivní výrobu s využitím 3D tisku nebo prediktivní údržbu. Výborným příkladem je například společnost ELKO EP , kde je ABRA páteřním systémem.

Lubomír Sláma, Act-in CZ: Digitalizace a robotizace se zavádí v průmyslových podnicích již desítky let a jejich přínosy jsou samozřejmé. Ovšem jako všechny činnosti, míra jejich přínosů je přímo úměrná kvalitě jejich provedení, v tomto případě správnosti stanovení obsahu projektu v návrhu řešení a následně v kvalitě a rychlosti jeho implementace.

Jan Ohřál, B+R automatizace: Ale ano, v postupných krocích. Za konkurenční výhodu lze jistě považovat zvýšení produktivity práce, snížení prostojů na strojích a zařízeních, online diagnostiku pro predikci stavu strojů a činnosti úržby, aktivní energetický management, zvýšení kvality a spolehlivosti nasazením robotických aplikací. V ideálním případě je komplex a vzájemné propojení těchto opatření právě tou cestou k chytré továrně. Konkurenční výhoda je a stále více bude ne statický, ale díky otevřenějšímu přístupu k informacím u firem i zákazníků naprosto nepřetržitý proces, přímo životně důležitý prvek. A domnívám se, že bez růstu inteligence ve výrobě jako takové, tedy tomu o čem jako o Průmyslu 4.0 hovoříme, nebude možné tomuto trendu vyhovět a dlouhodobě obstát.

Tomáš Halva, Beckoff: Příkladů je mnoho, o jednom jsem hovořil ve své odpovědi na předchozí otázku.

Peter Mačuš, CEIT: „Vďaka Priemyslu 4.0“ – to v podstate znamená vďaka moderným špičkovým technológiám.  Tie zavádza čoraz viac priemyselných podnikov, najmä z oblasti automobilového priemyslu, takže tým nepochybne smerujú k vyššej produktivite a  logicky aj k udržaniu svojej konkurenčnej výhody.  Naši priemyselní partneri už pojem digitálny podnik poznajú. Tento rok sme u nás v Žiline realizovali už 10. ročník konferencie Digitálny podnik, na ktorej s priemyslom diskutujeme o nových témach, ktoré v súčasnosti rezonujú. Podniky ako napríklad Schaeffler, Volkswagen, ŠKODA, Nemak, Tatravagónka, Danfoss a mnohé iné si na tomto fóre vymieňajú skúsenosti, ktoré získali pri implementácií ich projektov v oblasti digitálneho podniku. Z toho vyplýva, že priemyselné podniky už s témou Priemysel 4.0 majú reálne skúsenosti a postupne budujú vlastné koncepty inteligentných tovární.

Luca Rigali, IFM: Nesouhlasím. Máme několik projektů, kde jsou procesy digitalizovány, zákazníci získali specifické informace o stavu svých strojů a výrobních procesů. V takovém případě je možné predigovat například havarijní stavy ve výrobě a tím i zajistit opravu či údržbu dříve, než dojde k přerušení výroby. Máme již několik úspěšných realizací i v České republice.

Martin Lahoda, Phonex Contact: Příkladem může být samotná společnost Phoenix Contact, která aplikováním principů filozofie Průmyslu 4.0 získává výrobní procesy, které fungují efektivněji a lépe reagují na individuální požadavky zákazníka.

Ale v žádném případě nechci tvrdit, že společnost Phoenix Contact již „má“ Průmysl 4.0. Průmysl 4.0 chápu spíše jako filozofii a cestu s cílem, který je za horizontem naší viditelnosti.

Miroslav Dub, SIDAT: Můžeme se bavit pouze o realizaci některých kroků, které by bylo možno chápat jako částečnou implementaci principů Průmyslu 4.0. Příklady takovýchto firem již existují, mnohé z nich (ze zahraničních spíše většina) považují docílené výsledky za předmět obchodního tajemství a s dosaženými výhodami se z konkurenčních důvodů nechlubí.

Petr Pospíšil, EPLAN Engineering: Velká část německého průmyslu je příkladem toho, že Industry 4.0 funguje a přináší jednotlivým firmám konkurenční výhodu a tím i zisk. A protože je náš průmysl navázaný na německý dost těsně, tak i u nás je zavádění Industry 4.0 v běhu.  V ČR a SR už jsou továrny, které s námi uvádí koncept Průmyslu 4.0 do života. Je nutné si také uvědomit, že nasazení Industry 4.0 není jednorázový proces, ale trvalé zdokonalování dle tohoto konceptu, a tím firmy získávají možnost trvalého navyšování své konkurenceschopnosti.

 

Co si slibujete od dalšího vývoje kolem Průmyslu 4.0?

David Řehoř, ABRA Software: Pro Českou republiku je Průmysl 4.0 především obrovská příležitost, ale může se z něj stát i velká hrozba.

Právě teď máme jedinečnou příležitost dramatickým způsobem zvýšit produktivitu práce a přidanou hodnotu, které české firmy vytváří a dostat se tak na úroveň těch nejvyspělejších ekonomik světa. Velkou příležitostí je také změna struktury nejen průmyslu ale celé ekonomiky. Pokud dokážeme využít příležitosti, které Průmysl 4.0 přináší, změníme Českou republiku z té často zmiňované montovny na ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou a budoucím generacím zanecháme, která je nejen otevřená adopci inovací a technologií budoucnosti, ale která je sama generuje.

Stejně tak pro nás Průmysl 4.0 může být hrozbou, omezíme-li jeho chápání na pouhou automatizaci a nevyužijeme plně potenciál inovací, které přináší. Pak by se mohlo stát, že nám zase jednou ujede vlak…

Lubomír Sláma, Act-in CZ: Čeká nás ještě rychleji rostoucí zájem zákazníků o Průmysl 4.0, rychlejší rozhodování o implementacích a rychlejší přijímání změn spojených s transformací pracovních postupů. S rozšiřujícím povědomí o obsahu pojmu Průmysl 4.0, se tento pojem již bude používat méně, a místo něho se již bude mluvit konkrétně o jeho jednotlivých oblastech.

Jan Ohřál, B+R automatizace: Já osobně bych byl velmi rád, kdyby se celá tato problematika oprostila od politický vlivů a jisté snahy o dominanci velkých dodavatelských firem. Aby malé a střední podniky, které jsou sice uváděny jako hlavní cílová skupina iniciativy, což se zatím odehrává pouze v proklamacích, neupadaly do beznaděje jim nedostupných dalekosáhlých vizí z jiných světů. Aby se také více povzbudila kreativita lidí z našich podniků. Zatím je to ale spíše v poloze přání, v očekáváních se rád nechám příjemně překvapit.

Tomáš Halva, Beckoff: Těším se zejména na nové výrobní postupy a na rozsáhlé zavádění individualizace ve výrobě. Zatím mi stále chybí marketingový rozměr Průmyslu 4.0 – věřím v to, že obrovský potenciál je v možnosti vzniku nových obchodních modelů. Ty se dnes již pomalu rodí v hlavách majitelů těch nejprogresivnějších firem, avšak na mnohé si budeme muset ještě počkat. Věřím, že nejlepší obchodní modely budou vycházet ze společných diskusí lidí z obchodu, marketingu, výroby a servisu.

Peter Mačuš, CEIT: Budúce výrobné systémy budú disponovať úplne novými vlastnosťami, ako samoorganizácia, rekonfigurabilita, autonómnosť, samooptimalizácia, samoreplikovateľnosť či schopnosť učenia sa a autonómnej práce s vytváraním a využívaním znalostí. To sú témy, ktoré budú v budúcnosti veľmi aktuálne a preto my v CEIT-e už dnes pracujeme na týchto riešeniach.

Luca Rigali, IFM: Pokračujeme ve výzkumu a vývoji produktů, řešení a služeb pro tento trh. Věříme, že je to budoucnost a revoluce ve srovnání s konvenční automatizací. A proto budeme dále vzdělávat naše odborníky, aby uspokojili potřeby zákazníků a dokázali, že jsme spolehlivým partnerem pro naše zákazníky ve světě digitalizace a Průmyslu 4.0.

Martin Lahoda, Phonex Contact: Slibuji si, že z pohledu konečného zákazníka bude svět zase o něco pohodlnější místo k životu.

Miroslav Dub, SIDAT: Optimisticky vzato, snad postupnou změnu toho, co jsem komentoval v bodě 3, tedy nástroj k přeměně stávající tuzemské průmyslové výroby na výrobu s větším podílem přidané hodnoty.

Petr Pospíšil, EPLAN Engineering: Především tu integraci, která propojí výrobce se subdodavateli, zefektivní a zrychlí vývojové a výrobní procesy. Průmysl bude pružnější, víc a lépe reagovat na potřeby a požadavky zákazníků.