Nejen veteráni si připomněli výbuchy

-- 06.12.13

S vědomím, že seminář s názvem Jak na EX prostředí neřešil problematickou situaci v sále plném bývalých partnerů a že mou klopu zdobí květ vlčího máku, mi snad odpustíte nadpis připomínající dvě akce konané dne 11. listopadu 2013. Zatímco Den válečných veteránů v globálním měřítku myslel na lidi, kteří možná byli svědky nešťastných událostí plynoucích z nepříliš lichotivé lidské přirozenosti, náš seminář se v Brně oprostil od všech svárů a soustředil se na výbuchy hrozící v průmyslovém prostředí.

I přes trochu nezvyklý pondělní termín a různé dopravní komplikace hlášené z hlavních tahů se sál brněnského hotelu Avanti stihl téměř zcela zaplnit již před první přednáškou, která zazněla z úst Ilony Šimoníkové z VVUÚ, a. s., a pojednávala o legislativních požadavcích na výrobce strojních zařízení ve vztahu k nebezpečí výbuchu. „Strojní zařízení musí být dle článku 1.5.7. přílohy 1 NV 176/2008 Sb. navrženo a konstruováno tak, aby se zabránilo jakémukoli nebezpečí výbuchu způsobenému samotným strojním zařízením nebo plyny, kapalinami, prachem, párami nebo jinými látkami vznikajícími nebo používanými
ve strojním zařízení,“ uvedla Šimoníková jeden z příkladů nutnosti dodržování platných směrnic.

Hlavními zdroji vznícení se v části své prezentace zabýval zástupce společnosti
PHOENIX CONTACT, s. r. o., a vyjmenoval zde mimo jiné horké povrchy, ionizující záření, ultrazvuky, adiabatické komprese a rázy, chemické reakce, jiskry, obloukové výboje, elektrické instalace, statickou elektřinu, elektrické tranzienty, výboje blesku, elektromagnetickou radiaci či vysokofrekvenční signály. „Jak je vidno, více než polovina iniciačních zdrojů výbuchu pochází z elektrické energie,“ zdůvodňoval Edmund Pantůček název své prezentace, který zněl Právní a technické požadavky na elektrické instalace v EX prostředí. Sám přednášející se v programu vrátil ještě v závěru, a to se svou druhou přednáškou, jež aplikovala tyto zásady v praxi napříč nabídkou zastupované společnosti jakožto producenta pro řízení procesních systémů.

Ještě před touto přednáškou však zazněla řada jiných příspěvků, mezi nimiž se objevily i některé více komerčně orientované, které nám daly nahlédnout do nabídky přístrojů a řešení pro prostředí s nebezpečím výbuchu. Velice bohatý katalog v tomto směru má jistě i zlatý sponzor tohoto semináře. „Společnost Schneider Electric nabízí osvědčené přístroje určené do prostředí s nebezpečím výbuchu prachu podle směrnice ATEX D. Jedná se o speciálně upravené přístroje z řad pro ovládání a signalizaci, detekci a bezpečnost. Ať už jde tedy o http://udrzbapodniku.cz/fileadmin/grafika/Bar%C4%8Da/LISTOPAD_PROSINEC/IMG_1254.JPGřady Harmony, OsiSense či Preventa, naše přístroje označené příponou EX nevybouchnou,“ vypočítával možnosti pro své zákazníky, které nachází zejména v dolech, vápenkách, mlýnech nebo skladech sypkých hmot, Antonín Zajíček.

Poslední dva body dopoledního bloku se nesly v demonstrativním duchu a odborný vstup doplnily i videoukázky některých řešení. „Nezbytnost současného výskytu výbušné atmosféry a účinného zdroje iniciace vede okamžitě ke třem základním zásadám zamezení a ochrany proti výbuchu, na jejichž základě rozdělujeme protiexplozní ochranu na aktivní a pasivní,“ vysvětloval Miloš Pešák za RSBP spol. s r. o. A zatímco k preventivním opatřením (tedy aktivním) se řadí postupy, které vyloučí vznik výbušné atmosféry nebo jakéhokoli možného zdroje iniciace, pasivními opatřeními se znovu zabýval příspěvek Jiřího Synáčka z firmy VST Engineering, který řešil problém, co dělat, když nelze vyloučit iniciační zdroj výbuchu.

Po krátké pauze, které využili účastníci nejen k občerstvení, ale také k individuálním konzultacím či zhlédnutí přidružených výstavek, pokračoval seminář příspěvkem Jana Kornase z COUP OSTRAVA, s. r. o., který opět přiblížil posluchačům nabídku neelektrických zařízení do prostředí s nebezpečím výbuchu. O tom, který z provozů je k explozím více než náchylný a že nejde o místo, kde jsou řešení úplně jednoduchá, posluchače přesvědčoval Jiří Fiedor z Českého báňského úřadu ve své přednášce pojmenované Použití nevýbušných zařízení při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.

Nejen čtenáři našeho časopisu znají pravdu o tom, že u většiny dnešních procesů roste zájem o získávání dat na základě měření a diagnostiky. „V jedné studii jsem se dočetl, že až 40 % průmyslových procesů probíhá v prostředí s nebezpečím výbuchu, není tak s podivem, že ruku v ruce s rostoucím zájmem o diagnostiku roste nabídka firem dodávajících tyto přístroje také pro oblast EX prostředí,“ uvedl na úvod své přednášky Libor Keller z TSI System s. r. o. a  představil mimo jiné vůbec první termokameru pro EX prostředí na světě, která pochází od firmy CorDEX Instruments a nese označení TC 7000.

Závěr konference pak patřil již zmíněné druhé prezentaci Edmunda Pantůčka a problematice sofistikovaného výběru armatur dle návodu Michala Wolfa ze společnosti DAG-TS s. r. o. Zlatým hřebem se však měla stát diskuse účastníků, která sice nenabyla extrémních rozměrů, ale zato ukázala, že problematika práce ve výbušném prostředí je téma, kterému bychom se měli společně více věnovat. Valná většina účastníků se dokonce shodla, že se tomuto tématu nevěnuje v provozech dostatečná pozornost, což vzhledem k závažnosti situace opravdu představuje problém. My v redakci doufáme, že tento seminář byl dalším krokem ke zvyšování bezpečnosti vašich provozů, a příští rok bychom se rádi tímto tématem zabývali nejen na stránkách našich časopisů, ale také na plánované konferenci s názvem Bezpečnost v průmyslu.

Více o této i plánovaných konferencích naleznete na webové adrese www.konference-tmi.cz. Můžete také kontaktovat přímo naši
redakci na redakce@udrzbapodniku.cz.

Autor: Lukáš Smelík, Control Engineering Česko