Print

Týmová práce při vývoji systémů

-- 19.09.07

Mantrou řídících techniků při spolupráci se systémovými integrátory na robotických projektech by měla být „příprava a komunikace“.

Abyste získali co nejvíce ze svého vztahu s vaším systémovým integrátorem, ať se jedná o externí firmu nebo váš vlastní tým, musíte se nejprve důkladně připravit, a poté často komunikovat, ovšem ne příliš často.

Přípravy začínají stanovením vašich cílů, což není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Roger Richardson, prezident společnosti Delta Sigma Corp. navrhující výrobní systémy pro klienty v leteckém průmyslu, zdůrazňuje: „Majitelé firem znají své procesy lépe než my. Vědí, co je obtížné a co snadné, a vědí o věcech, kterých bychom si my ani nevšimli. Nevědí však, jak to provést automatizovaným způsobem.“

„Bohužel během posledních 30 let došlo v klientských společnostech ke změně prostředí,“ říká Randy Jennings, viceprezident rozvoje obchodu systémového integrátora pro výrobu, skladování a distribuční systémy, společnosti Transbotics Corp. „Zdá se, že v americkém průmyslu dnes chybí celá vrstva managementu a techniků. Mají potřeby, přání, ale nemají pracovníky, kteří by jasně definovali, co chtějí.“

 

Trojrozměrné CAD diagramy pomáhají integrátorům vizualizovat pohyb systémových komponent, ať už jde o mechanické díly při strojové montáži nebo automatizované zařízení pro manipulaci s materiálem v továrně nebo skladu. Zdroj: Transbotics

 

Plánování projektů přirozeně postupuje odshora dolů. To znamená, že začínáte definovat celkovou architekturu (celkový obrázek), poté přijdou na řadu podrobnosti. Implementace však postupuje odspoda nahoru: nejprve napíšete moduly kódu a koupíte nebo vyrobíte hardwarové komponenty, poté je integrujete do dokončeného systému. Pokud jste nedefinovali podrobnosti před prací na implementaci, budete nakonec předělávat v podstatě všechno a bude vás čekat více práce, kdybyste od začátku věděli, co děláte. Přesněji řečeno, několikrát více práce udělá váš systémový integrátor!

Komunikujte často, ale ne příliš

Bob Hamburger, manažer rozvoje obchodu integrátora systémů pro sběr dat a řízení společnosti Bloomy Controls, říká: „Zjistili jsme, že nejvíce času často zabírá práce na detailech uživatelského rozhraní softwaru. Jednou z věcí, na kterou se zkušení technici přímo ptají, je: „Máte nějaké preference pro vzhled uživatelského rozhraní?“

Hamburger zdůrazňuje, že projekty se dostávají do potíží, když technik pracuje na pracovišti se zákazníkem a zákazník vyřkne něco podobného: „Vypadá hezky, ale mohlo by to být zelené místo modré?“

„Je to jako smrt z tisíců říznutí,“ říká. „Každá drobnost, o kterou žádají, je nepodstatná, ale nakonec strávíte více času na doplňcích a úpravách než na tom, co bylo ve smlouvě.“

Zde přichází doporučení komunikovat často, ale ne příliš. Vy, jako klient, musíte komunikovat dostatečně dobře, abyste poskytli systémovému integrátorovi všechny potřebné informace. Na druhou stranu je musíte nechat, aby dělali svou práci.

Trikem, říká Hamburger, je provádět časté, ale ne příliš časté zhodnocení projektu, stejně jako získat na začátku projektu odpovědi na určité otevřené otázky, pokud jde o styl, vzhled HMI, grafické provedení, tedy „detaily, na kterých může práce s klientem uváznout.“

Frekvence a načasování projektových zhodnocení závisí na rozsahu a složitosti projektu. Často stačí týdenní či dokonce měsíční zpráva integrátora o postupu, vyhodnocující postup prací (pomocí předem dohodnutých měřítek) a dvoustranné schůzky dle předem dohodnutého harmonogramu. Zhodnocení by měla být častější ve fázích zahájení a návrhu a méně častá ve fázi výroby a vývojových testů. Vždy by se měla konat alespoň jedna schůzka pro zhodnocení výsledků přejímacích testů. Samozřejmě, všechny strany by měly mít možnost operativně se kontaktovat, pokud by došlo k nějaké významné události. Měli byste se vyhnout kontaktům v méně závažných otázkách. Například barva pozadí obrazovky HMI nestojí za přerušení práce.

Automatizovat nebo neautomatizovat

Automatizace však není všelék. Pro některé úkoly je automatizace to pravé řešení, jiné je lepší ponechat manuální. V některých případech integrátoři robotiky hledají úkoly, které by splňovaly kritéria „tří N“: nudné, nečisté nebo nebezpečné. Tato kritéria však nefungují dobře v prostředí výrobního závodu. Jennings si obvykle všímá, jak často se daný úkol opakuje: „Musíte být schopni rozeznat a identifikovat opakované pohyby. Nejlepším učitelem pro automatizaci je to, co člověk dělá. Pokud vidíte, že člověk něco dělá opakovaným pohybem, většinou můžete tuto funkci automatizovat.“

Velmi složité úkoly, které vyžadují mnoho flexibility a rozhodování, jsou však pro automatizaci nevhodné. „Musíte rovněž identifikovat oblasti, které nevyžadují neustálé rozhodování,“ zdůrazňuje Jennings. „Je-li problém provést něco manuálně, bude to složité také pro automatizované řešení.“

Gary Cash, viceprezident pro produkty a marketing dodavatele distribučních systémů FKI Logistex, zdůrazňuje, že zatímco se při automatizaci zvyšuje přesnost, není to obvykle tím pravým důvodem, proč se firmy k projektům automatizace uchylují. „Při rozjezdu firmy začíná sklad jako manuální,“ říká. „Automatizují ho, když zjistí, že nemohou zaměstnat dostatek lidí nebo je vměstnat do určitého prostoru. Když potřebujete zvýšit průchodnost, začínáte automatizovat. Některé oblasti automatizujete dříve než jiné. Například zpočátku obvykle jde o vaši expedici.“

 

Koordinace pohybu materiálu prostřednictvím konvenčních dopravníků a robotických manipulátorů vyžaduje propojení sítí na úrovni stroje, pracovní buňky, výrobní haly a podniku. Zdroj: Kuka Robot Group

 

Nejprve si udělejte domácí úkoly

Než vůbec začnete uvažovat o spojení se systémovým integrátorem, udělejte si své úkoly v oblasti projektu.

„Musíte pochopit, co vlastně potřebujete,“ říká Jennings. „Nemusíte definovat řešení, ale musíte porozumět svým vlastním potřebám, ne vašim touhám a přáním, ale tomu, jaké jsou vaše potřeby.“

Jakmile máte definovány potřeby, integrátor dokáže najít způsob, jak vám co nejlépe vyhovět. Zapište si, co by pro vás bylo přínosné a hodnotné.

Systémový integrátor musí vědět, odkud přicházejí suroviny, jaký máte výstup, jaká je předpokládaná maximální výrobní kapacita, výše skladových zásob, dodací doba zákazníkům a délka objednávkového cyklu. Přirozeně, jednou z věcí, které musíte vědět, je, jak přenášíte produkty z jednoho procesu do druhého. „Snažíme se optimalizovat pohyb tak, že produkty přicházejí právě včas, abychom minimalizovali skladování v rámci procesů,“ říká Jennings. „Takže jednou z nejvýznamnějších otázek je, jak vlastně závod vypadá? Na co jste v něm pamatovali?“

První věc, o kterou Bob Hamburger ze společnosti Bloomy usiluje během počátečních kontaktů se zákazníkem, je dobrý popis podstaty problému. Čeho se klient snaží dosáhnout? Co chtějí automatizovat? Co chtějí měřit? Podle základního popisu problému se snaží definovat různé aspekty systému. Jaké typy senzorů budou používat? Jaké typy akčních členů? Kolik kanálů každého fyzického parametru budou sledovat?

„Vzhledem k tomu, že v zásadě provádíme sběr dat a řízení,“ říká, „výchozím bodem je inventura kanálů. Kolik analogových vstupů a výstupů bude potřeba a jaký mají vztah k testovanému zařízení nebo automatizovanému procesu?“

„Dáme na papír naši představu o problému a přinejmenším koncepční popis řešení, včetně toho, jaký typ hardwaru doporučujeme a jakou by mohl mít systém architekturu,“ dodává Hamburger.

Výsledkem je hrubý návrh požadavků na pracovní sílu a harmonogram projektu. V tomto bodě obvykle proběhne určitá iterace, než integrátor se zákazníkem vypracuje konečný návrh a popis problému. „Snažíme se omezit technickou práci prováděnou předem na to, co je potřeba ke snížení rizika, dokud si nejsme jistí, že můžeme udělat to, co navrhujeme,“ říká Hamburger. „Pokud má problém dostatečnou složitost, pravděpodobně navrhneme vícefázovou vývojovou práci, kde první fází bude definice projektu.“

Gary Cash ze společnosti FKI říká: „Budeme muset porozumět vašemu podnikání, abychom vám mohli pomoci. Budete nám tedy muset přiblížit, jak vaše firma funguje, a my vymyslíme, jak udělat, aby projekt fungoval: jak jej navrhnout, rozvrhnout, jak udělat, aby vše pracovalo tak, jak potřebujete.“

Důležité jsou rovněž dlouhodobé cíle. Jistě nechcete, aby za rok, kdy váš integrátor projekt dokončí, byl již závod malý. Zvažte, jaká bude vaše kapacita v roce 2010, a pokud to má smysl, ponechte prostor pro další expanzi.

Další velkou otázkou v oblasti sítí je to, zda je vyvíjená výrobní jednotka napojena na podnikovou výpočetní síť nebo je na vlastní samostatné síti. „Existuje dělicí čára mezi sítěmi v klasickém slova smyslu, o nichž hovoří lidé z oblasti výpočetní techniky, a sítí uvnitř závodu,“ říká Hamburger.

Pokud je systém, který vyvíjíte, napojen na podnikový systém výpočetní techniky, pak musí integrátor zohlednit zásady IT, pokud jde o zabezpečení, kontrolu přístupu, antivirovou ochranu a jakoukoli další oblast, kde se mohou požadavky lišit. Většina průmyslových počítačů pracuje za firewallem, kde je nelze tak snadno z vnějšího světa vidět. Pokud však chcete provozovat webový server, může být vhodný nebo potřebný širší přístup.

„Asi 75 % webových rozhraní, které jsme realizovali, bylo na intranetu,“ říká Hamburger. Budou k nim přistupovat pouze uživatelé za firewallem. Dalších 25 % vyžaduje, abychom pracovali s IT pracovníky klienta a přiměli je k probourání díry do firewallu nebo umístění vyhrazeného serveru do jejich sítě. Je vlastně docela snadné nastavit hardwarový firewall s levným routerem na ochranu webového serveru před zlovolnými útoky.“

Dohoda o zachování důvěrnosti

Kdykoli s třetí stranou uzavřete smlouvu na zakázku, vyvstanou otázky duševního vlastnictví. „Obvykle dojde na dohodu o zachování důvěrnosti v okamžiku, kdy zákazník potřebuje sdělit informace, které považuje za chráněné, často také před úplně první schůzkou,“ říká Bob Hamburger ze společnosti Bloomy.

„Zákazníci mají sklon si myslet, že jejich informace jsou mnohem cennější a jedinečnější, než jak to většinou vidíme my,“ pokračuje. Mnohokrát to, co považují za dokonale chráněné obchodní tajemství, je ve skutečnosti běžně známou informací. Jinak řečeno jejich dveře jsou zavřené, takže nemohou vidět, co dělá soused.“

Zákazníci společnosti Delta Sigma z oblasti letecké dopravy jsou mimořádně citliví na otázky duševního vlastnictví. Společnost má neobvyklý vztah se svým největším klientem, protože spolupracují velmi úzce tak dlouho, že společnost někdy osloví Rogera Richardsona s nápadem na automatizační projekt, jindy je tomu zase naopak. Richardson však trvá na tom, aby smlouva specifikovala otázky duševního vlastnictví, zejména to, kdo po dokončení bude návrh vlastnit.

Richardson má ze svého působení v leteckém průmyslů mnoho zkušeností s uzavíráním dohod o zachování důvěrnosti. „Zhruba před dvěma týdny,“ vzpomíná, „nám potenciální zákazník zaslal svou dohodu o zachování důvěrnosti a já jsem mu na to e-mailem odpověděl ‚Tohle nepodepíšu!‘. Zaslal jsem mu naši standardní dohodu o zachování důvěrnosti a on odpověděl ‚Toto je nejlépe napsaná dohoda o zachování důvěrnosti, kterou jsem kdy viděl.‘ “

Richardsonova dohoda je dobrá, protože je plně oboustranná. Namísto rozlišování mezi kupujícím a prodávajícím jeho standardní dohoda hovoří o poskytovateli a příjemci údajů. Není zde nic, co by upřednostňovalo jednu stranu před druhou. Mnoho právníků v oblasti duševního vlastnictví usiluje o prosazení dohod, které upřednostňují zájmy jejich klientů na úkor druhé strany. To je však kontraproduktivní, neboť velmi kompetentní a zkušený vývojářský partner, kterého byste rádi viděli ve svém týmu, takovou dohodu nepodepíše. Tato dohoda, stejně jako každá jiná smlouva, má smysl teprve tehdy, když s ní obě strany souhlasí a řídí se jí.

Dohodněte se na přejímacích testech

Nakonec bude váš systémový integrátor prezentovat to, o čemž všichni doufají, že je konečnou odpovědí na vaše sny. Jediným způsobem, jak zjistit, zda je tomu skutečně tak, je vyzkoušet to. Budete potřebovat přejímací test. Zklamání se lze vyhnout tak, že se dohodnete na přejímacích kritériích již v rámci počáteční smlouvy.

Parametry přejímací zkoušky, zakotvené ve smlouvě, jsou podkladem pro návrh testu a pomáhají definovat specifikaci projektu. Chytrý integrátor navrhne systém tak, aby zkouškou prošel. Překročení kritérií testu je zbytečné a vede k plýtvání zdroji. Nesplnění kritérií je selháním.

„Obvykle do návrhu začleníme odstavec o kritériích převzetí systému,“ říká Hamburger. „Nemůžete vědět, kdy jste skončili, pokud si dopředu nestanovíte, jaké jsou podmínky ukončení.“

Zajistěte, aby přejímací test zahrnoval provoz s dostatečně velkým souborem produktů, které dodáváte. Tento soubor by měl obsahovat dobré i vadné kusy, aby se ukázalo, jak bude systém reagovat na eventuality, které mohou během provozu nastat. To platí pro výrobní, montážní a distribuční systémy, stejně jako pro testovací systémy. Pokud se váš proces vyvíjí například tak, že obrobené díly mimo toleranci dorazí na montážní stanici, je nežádoucí, aby se montážní provoz zastavil katastrofickým způsobem. Chcete mít jistotu, že proces skončí bezpečně před přijetím zařízení.

Následné aktivity

„Další věcí, která vás napadne, je servis,“ říká Roger Richardson ze společnosti Delta Sigma. „Pokud zakoupíte něco od někoho, kdo je velmi daleko, jaká je pravděpodobnost, že k vám v případě potíží přijedou (mohou přijet)?“

Hamburger zdůrazňuje, že: „Není neobvyklé, že po převzetí zákazník zjistí, že chce další funkce nebo odhalí chyby, které prošly nepovšimnuty při závěrečném testování, uvádění do provozu a přebírání systému.“

„Pro všechny naše systémy poskytujeme plnou podporu,“ říká Gary Cash ze společnosti FKI Logistex, „ale většina uživatelů si zajišťuje značný podíl údržby sama. My tedy poskytneme produktové příručky, ať už pro naše vlastní produkty nebo pro produkty třetích dodavatelů (začleněné do systému).“

Pokud ve firmě nemáte nikoho, kdo by systém udržoval, je možné, že se v otázkách servisu a oprav budete muset spolehnout na systémového integrátora. Zajistěte, aby byla ve smlouvě uvedena osoba zodpovědná za údržbu a opravy. Ať už zodpovědnost ponesete vy sami nebo systémový integrátor nebo budete spolupracovat s třetí stranou, uveďte to ve smlouvě společně s popisem případné podpůrné dokumentace, která bude zapotřebí (např. servisní příručky a schémata).

ce

C. G. Masi je vedoucí redaktor časopisu Control
Engineering pro oblast diskrétního řízení.
Kontaktujte jej na adrese
charlie.masi@reedbusiness.com

Autor: C. G. Masi Control Engineering


Sponzorované odkazy

 
Aktuální vydání
Reklama

Navštivte rovněž

  •   Události  
  •   Katalog  

Události

Trendy v robotizaci 2020
2020-01-28 - 2020-01-30
Místo: Best Western Premier / Avanti, Brno
DIAGO 2020
2020-01-28 - 2020-01-29
Místo: Orea Resort Devět Skal ***, Sněžné - Milovy
Trendy automobilové logistiky 2020
2020-02-20 - 2020-02-20
Místo: Parkhotel Plzeň
Úspory v průmyslu
2020-03-03 - 2020-03-03
Místo: Ostrava
AMPER TOUR 2020
2020-03-17 - 2020-03-19
Místo: Brno

Katalog

BALLUFF CZ s.r.o.
BALLUFF CZ s.r.o.
Pelušková 1400
19800 Praha
tel. 724697790

EWWH, s. r. o.
EWWH, s. r. o.
Hornoměcholupská 68
102 00 Praha 10
tel. 734 823 339

B+R automatizace, spol. s r.o.
B+R automatizace, spol. s r.o.
Stránského 39
616 00 Brno
tel. +420 541 4203 -11

Schneider Electric CZ, s. r. o.
Schneider Electric CZ, s. r. o.
U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5
tel. 00420737266673

COGNEX
COGNEX
Emmy-Noether-Str. 11
76131 Karlsruhe
tel. 720 981 181

všechny firmy
Reklama


Tematické newslettery




Anketa


Na internetu
V tištěných médiích
Na veletrzích a výstavách
Jinde

O nás   |   Reklama   |   Mapa stránek   |   Kontakt   |   Užitečné odkazy   |   Bezplatné zasílání   |   RSS   |   
Copyright © 2007-2019 Trade Media International s. r. o.
Navštivte naše další stránky
Trade Media International s. r. o. Trade Media International s. r. o. - Remote Marketing Továrna - vše o průmyslu Control Engineering Česko Řízení a údržba průmyslového podniku Inteligentní budovy Almanach produkce – katalog firem a produktů pro průmysl Konference TMI