Print

Průmyslové podniky dostaly jasný návod, kam se vývoj bude ubírat a co mají dělat

-- 20.09.17

Pokud byste se ptali na hlavní mediální tvář současné české průmyslové revoluce, mnozí by spěchali s odpovědí – profesor Ing. Vladimír Mařík, DrSc. Z jeho několika významných funkcí vyberme například post ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVÚT. Právě zde vzniká také první tuzemský testbed pro aplikaci Průmyslu 4.0 do praxe. Nejen o tom bylo naše nedávné povídání pro čtenáře časopisu Control Engineering Česko. 

Máte představu, kolika konferencí a odborných fór na téma Průmysl 4.0 jste se v poslední době zúčastnil?

Je to velmi obtížné říct, ale k tomuto tématu absolvuji nejméně dvě konference, semináře nebo prezentace týdně. Dovolím si říct, že za první pololetí letošního roku to mohlo být 40–50 nejrůznějších akcí. 

Jak vidno Průmysl 4.0 je pojem, který se za poslední měsíce skloňuje celkem často. Je jisté, že firmy „dodávající zařízení pro Průmysl 4.0“ mají v tomto pojmu jasno. Jak moc myslíte, že dochází k pochopení iniciativy u širší průmyslové veřejnosti?

Kupodivu pozoruji, že u malých a středních podniků se pomalu posouvá myšlení. U velkých firem je to samozřejmostí. Je to zřetelné i v akcích. Podniky nemají na to, aby dnes na zelené louce postavily novou výrobní linku. Nicméně se začínají kousek po kousku posouvat – propojí tři stroje, zkoušejí na nich uplatnit některé principy Průmyslu 4.0, mají vize, kam by to chtěli za 2, 4, 6 let dotáhnout. Myslím si, že podniky to takříkajíc dostávají pod kůži a snaží se v rámci svých možností posouvat směrem k cíli na horizontu, což je plná automatizace, inteligentní zpracování dat, virtualizace strojů a výrobků. Myslím si, že se to kupodivu docela uchytilo a považuji za zábavné, že ti, kteří o Průmyslu 4.0 mluvili jako o bublině, mají dnes už příspěvky o „principech 4.0 v podniku“ a dalších smělých plánech do budoucna. V podnicích posun vidím, ale třeba i u ministerstev. Ale existují oblasti, například energetika, které jsou těmito tendencemi doslova nepolíbené.

Jak sám vymezujete pojem Průmysl 4.0? Je pro Vás rovnocenný s digitalizací/automatizací, nebo jej vnímáte jako celkovou změnu v průmyslu či opravdovou revoluci na úrovni změn ekonomických a podnikatelských tendencí?

Průmysl 4.0 je vize, kam se bude posouvat vyspělá společnost v důsledku posunu technologií. Ta česká se musí posouvat taky. Čím dál víc si myslím, že Průmysl 4.0 není pouze o zavádění automatizace do průmyslu. Jde hlavně o zásadní změnu myšlení a řízení složitých systémů, kterými mohou být systémy průmyslové výroby, energetické systémy, doprava ve městě nebo obecně problematika chytrých měst či zdravotnictví. Obecné principy můžeme používat kdekoli. Domnívám se, že spíše jde o způsob myšlení, který reflektuje současný rozvoj technologií. Průmysl můžeme považovat za nejzralejší. Tam je automatizace, informatiky nebo počítačů nejvíc, proto se tam projevuje nejdřív. Ale nejde o automatizaci, nejde jen o prosté propojení. Jde o myšlenku, jak řídit za pomocí znalostí ve virtuálním prostoru a s optimalizací všech procesů.

Které překážky podle Vašeho názoru nedokáže tuzemský trh překonat, aby došlo k většímu rozvoji a přiblížení vyspělejším evropským zemím? Myslíte si, že je to právě neochota a neuvědomění si významu?

Domnívám se, že hlavní snaha tkví v osvětě. Je důležité, aby věděli, o co se jedná. Aby si uvědomovali, oč jde, a šli za tím cílem. Hlavní překážkou nebudou technologické předpoklady nebo technologická řešení. Hlavní překážkou Průmyslu 4.0 bude způsob myšlení lidí.

Sám patříte od počátku k základním členům „výboru pro rozvoj P4.0“. Jistě tak tušíte, co se naopak na trhu podařilo v rámci iniciativy Průmyslu 4.0 rychle etablovat?

Je to cesta na dlouhou trať, ale některé výsledky tady evidentně jsou. Podívejte se například na ministerstvo průmyslu, které bude mít výzvy OP PIK. Ty už budou orientovány na metody a technologie Průmyslu 4.0. Náš akademický a poradní výbor, který rozhodnutím vlády vznikl letos v únoru, už měl možnost podílet se na formulaci kritérií výzvy OP PIK. Obdobně začala vypisovat programy Technologická agentura ČR, kde jsou s určitými výhodami přijímány projekty právě pro Průmysl 4.0. Myslím si, že se to začíná pomalu odrážet i v rozhodování agentur nebo státních orgánů. Vláda vytvořila alianci pro společnost 4.0 jako poradní orgán pro vládu; snaží se sledovat a rozdávat úkoly v souladu s koncepcí, kterou jsme připravili. Myslím si, že to probíhá. Samozřejmě, někdy by neškodila větší rychlost, ale musím říct, že vláda se snaží vývoj posouvat. 

Vy sám nejste jen výraznou tváří českého Průmyslu 4.0, ale také CIIRC, kde mimo jiné vzniklo právě Centrum pro Průmysl 4.0. V jaké fázi se projekt aktuálně nachází a je už možné je nějak prakticky využívat?

Samozřejmě to možné je a dokonce to již probíhá. Obrací se na nás desítky firem, někdy stačí jen poradit, mnohdy pomůžeme s řešením, ale někdy řešení znamená složitější postupy a náklady. Nicméně jako konzultační centrum už CIIRC funguje. Navíc intenzivně pracujeme na první etapě budování testbedu, kde se bude moci ukazovat řada věcí. Na podzim chceme první fázi testbedu otevřít pro odbornou veřejnost. Současně bychom Centrum pro Průmysl 4.0 chtěli povýšit na národní centrum, protože chceme intenzivně pracovat a sdílet znalosti a technologie s VUT Brno. Kromě Siemensu, Škoda Auto nebo Svazu průmyslu a dopravy se připojilo i Středočeské inovační centrum, Jihočeské inovační centrum, takže postupně „nabalujeme“ další entity, které chtějí být propojené, abychom si navzájem nekonkurovali a neštěpili síly. Myslíme si, že velmi významnou podporu nám poskytuje i Evropská unie. Chceme, aby na úrovni státu vše probíhalo koordinovaně a využili jsme všechny zdroje, které máme.

Dokázal byste říct, jak si Česká republika doopravdy stojí oproti zahraniční konkurenci?

Domnívám se, že povědomí o Průmyslu 4.0 a úsilí malých a středních podniků implementovat aspoň kousky řešení, je svou úrovní srovnatelné s tím, co se děje v řadě vyspělých evropských zemí – třeba ve Švédsku a Francii. Naším nejbližším vzorem je Německo a od něj taky nejsme až tak daleko. Hovořím o malých a středních podnicích, vlastní velké podniky nemáme. Úsilí je opravdu obdobné v Německu i u nás. Inženýrská invence, kterou máme u nás v ČR, je tady znát. Je třeba říct, že větší polovina podniků je na ty německé navázána, takže to logicky cítí jako nezbytnost, podmínku pro přežití. Myslím si, že nejsme v Evropě nijak zaostalí, spíše naopak, a vidím v tom dobrý příznak a potenciál pro budoucnost.

Již jste to zmínil. Jsme stále ve světě vnímáni pozitivně ve smyslu možné technologické invence?

V oblasti invence máme pořád dobré jméno a jsme schopni to prokázat. Proto právě Japonsko jeví zájem o spolupráci s naší zemí, stejně tak Německo a řada dalších evropských zemí. Potenciál tady vidí a neměli bychom ztratit reputaci nebo schopnost takto působit. 

Zmínil jste Japonsko, což je kolébka robotiky. Kam myslíte, že vůbec současná robotizace směřuje?

Robotizace, tedy ovlivňování fyzického světa uměle vytvořenými systémy, je velmi důležitou součástí trhu. Vznikají nové typy robotů, kolaborativní roboty, roboty postupně vylézají z klecí a zásadně se mění náš postoj k nim. Stávají se pomocníky člověka, jeho spolupracovníky, je to velmi důležitá součást. Domnívám se, že Japonsko použilo název této vlastní iniciativy (Robot Revolution Initiative, pozn. redakce) právě proto, že roboty jsou tam velmi populární. Chtěli se něčím odlišit. Podstata je však velmi podobná čtvrté průmyslové revoluci. Výrazně se nelišíme. Jediný markantní rozdíl je v tom, že Japonci velmi počítají s výrobou robotů pro pomoc lidem v domácnosti, v sociální péči, takže se hodně věnují robotům mimo průmyslové obory. Mají za to, že přínos tohoto druhu robotů pomůže tam, kde se již nedostává lidských sil – právě na příklad v sociálních službách nebo jako partneři a pomocníci starých lidí v domácnosti. Zajímají se tedy nejen o průmyslovou výrobu.

Jaké myslíte, že by trendy v oblasti robotiky mohly být? Vede cesta směrem k robotickému učení nebo využití inteligence robotů?

Podle mě budou roboty čím dál víc flexibilnější, čím dál schopnější učit se od člověka a kooperovat s ním. Perspektivu vidím ve zvyšování autonomního chování, předpokládám, že budou schopni rozpoznat situaci, sami zvolit nějaké řešení a citlivě k člověku toto řešení aplikovat. Už v dnešní době jsou k dispozici roboty, které mohou uvolnit klouby a zaznamenat, opakovat a upřesňovat tyto pohyby. To je ta cesta. Chceme, aby roboty ještě více vnímaly. Aby byly vybaveny kamerami a dalšími čidly a dovedly se samy rozhodovat i ve složitějších situacích.

Je vůbec cesta po zvyšování inteligence robotů ta správná, nebo by se na ni mělo pohlížet z hlediska bezpečnosti?

Samozřejmě je to otázka, která vyvolává obavy, že jednoho dne budou roboty tak inteligentní, že člověk se stane jejich pomocníkem nebo otrokem. K tomuto máme pořád ještě hodně daleko. K tomu, aby se stroj vyrovnal člověku a mohl se začít nějak organizovat a vzpříčit se mu, potřebuje vědomí. Je otázka, zda neživé procesory budou někdy schopny dosáhnout vědomí. Čím dál víc převažuje názor, že by to bylo možné pouze v případě, že by součástí robota byl alespoň kousek živé tkáně, živé neuronové sítě. Křemíkové anorganické systémy nebudou schopny nikdy uvědomění, člověka tedy neovládnout. Diskuze tady jsou. Na druhou stranu, vždycky to bude člověk, který bude držet ruku na tlačítku ON/OFF. Bez zdroje energie je robot jednoduše vyřazen. Neobávám se, že by nás v příštích dvou třech generacích roboty mohly ohrozit, že by se organizovaly proti člověku. Samozřejmě se může zdát, že dnešní roboti vypadají, že jsou inteligentní, mají inteligentní vychování, ale jsou k tomu „natvrdo“ naprogramováni.

Co si vlastně osobně slibujete od dalšího vývoje kolem Průmyslu 4.0?

Myslím, že vize tady je. Průmyslové podniky dostaly jasný návod, kam se vývoj bude ubírat a co mají dělat. Technologie se budou vyvíjet a budou mít dopad na společnost. Budou vznikat nové ekonomické modely, kterým se průmysl bude muset přizpůsobit, ale stejně tak my, spotřebitelé. Mám na mysli například přímé objednávání výrobků bez obchodních řetězců. Tomu se neubráníme. Neubráníme se ani dalším změnám. Globální vize je daná, podniky se k nim přibližují, ale bude se vyvíjet tak, jak se budou modifikovat informační technologie. Bude to proces, který nezbytně bude probíhat. Má-li vizi, bude se uskutečňovat. Bez vize by řada podniků tu cestu také podnikala, ale opožděně, s vyššími náklady a složitěji. 

Nemůže se stát, že by se mohla určitá témata na průmyslovém trhu upozadit právě vlivem automatizace, digitalizace a ostatních moderních trendů?

Myslím si, že takto to není. Podniky stále uvažují o efektivitě, s tím rozdílem, že teď nad tím přemýšlejí o jednu či dvě dimenze výš. Nedívají se už třeba jen na dva stroje, ale dívají se na celek. Dívají se na to, kde budou za pět let. Myslím si, že efektivita a optimalizace v podnicích stále probíhá. Vznikají globálnější a dlouhodobější pohledy a to je dobře.


Sponzorované odkazy

 
Aktuální vydání
Reklama

Navštivte rovněž

  •   Události  
  •   Katalog  

Události

CONTROLLING LOGISTICKÝCH NÁKLADŮ A TVORBA KPI
2017-10-23 - 2017-10-23
Místo: Křenová 409/52, 602 00 Brno
parts2clean
2017-10-24 - 2017-10-26
Místo: Exhibition Center Stuttgart, Germany
Beckhoff roadshow: Novinky a aplikace
2017-10-24 - 2017-10-24
Místo: Trenčín, Hotel Magnus
LOGISTIKA DISTRIBUCE A SKLADOVÁNÍ
2017-10-24 - 2017-10-25
Místo: Křenová 409/52, 602 00 Brno
Výrobný manažment
2017-10-25 - 2017-10-26
Místo: Holiday Inn, Žilina

Katalog

Schneider Electric CZ, s. r. o.
Schneider Electric CZ, s. r. o.
U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5
tel. 00420737266673

BALLUFF CZ s.r.o.
BALLUFF CZ s.r.o.
Pelušková 1400
19800 Praha
tel. 724697790

Mitsubishi Electric Europe B.V.
Mitsubishi Electric Europe B.V.
Pekařská 621/7
155 00 Praha 5
tel. +420 251 551 470

COGNEX
COGNEX
Emmy-Noether-Str. 11
76131 Karlsruhe
tel. 737 489 292

B+R automatizace, spol. s r.o.
B+R automatizace, spol. s r.o.
Stránského 39
616 00 Brno
tel. +420 541 4203 -11

všechny firmy
Reklama


Tematické newslettery




Anketa


Ano, proto se je snažíme minimalizovat
Ne, jsou na odpovídající úrovni
Nejsou vysoké, ale rychle rostou

O nás   |   Reklama   |   Mapa stránek   |   Kontakt   |   Užitečné odkazy   |   Bezplatné zasílání   |   RSS   |   
Copyright © 2007-2017 Trade Media International s. r. o.
Navštivte naše další stránky
Trade Media International s. r. o. Trade Media International s. r. o. - Remote Marketing Továrna - vše o průmyslu Control Engineering Česko Řízení a údržba průmyslového podniku Inteligentní budovy Almanach produkce – katalog firem a produktů pro průmysl Konference TMI