„Levní pracovníci tu nebudou navždy, budoucnost je v investicích do inovací,“ věří čeští producenti průmyslové automatizace

-- 20.03.10 19:33

Pomalý ústup ekonomické recese a nízká úroveň automatizace v průmyslových podnicích dělají z českého trhu stále zajímavou destinaci pro výrobce automatizačních technologií.

Výrobci automatizace se mohou těšit, že i v dalších letech na malém českém trhu mohou získat zajímavé kontrakty, ačkoliv stále přetrvává mírný pesimismus. „České podniky, a to hlavně podniky českých vlastníků, jsou stále dnes ještě o krok pozadu, zejména z hlediska síly kapitálu. V dnešním období se navíc přidávají i omezení vyvolaná krizovými jevy. A tato omezení z důvodů krize se vztahují i na české podniky v rukou cizinců – namátkou mě napadá např. ostravská huť ArcelorMittal,“ uvedl Bohuslav Vránek, jednatel výkonný ředitel a jednatel společnosti atx – technická kancelář pro komplexní automatizaci.„Česko bylo dlouho zemí s relativně nízkými výrobními náklady, které technologickým investicím příliš nepřály. Byly zde také levné energie a nízké náklady na ekologii.

Všechny tyto faktory dnes z českých výrobních podniků mizí. Jestliže se dnes investuje do technologie jen tolik, kolik krize dovolí, další rozvoj českého průmyslu, a zejména jeho konkurenceschopnost, bude podle mě právě otázkou investic do technologických inovací,“ domnívá se Bohuslav Vránek. „Mnozí pochopili, že přijde růst a že v ČR nebude levná pracovní síla navždy,“ dodává Pavel Poucha, jednatel dalšího českého výrobce firmy Papouch. Konkurenci nadnárodních koncernů odolává i společnost ZAT, která se řadí k významným tuzemským dodavatelům automatizovaných investičních celků. „Bohužel s nástupem ekonomické recese je opět pozorovatelný pokles zejména v oblasti průběžného rozvoje a modernizací. Dlouhodobé investice nadále běží a mnoho výrobců si uvědomuje nutnost přípravy na období po krizi,“ myslí si Jiří Vacátko, výkonný ředitel pro rozvoj a výrobu řídicích systémů firmy ZAT.

Poměrně kritický je k českým společnostem místopředseda vládní Rady pro vědu výzkum a inovace Vladimir Haasz. „Situace se bohužel v posledních letech zhoršuje. Dokládají to i čísla: Investice českých podniků do výzkumu a vývoje v roce 2008 odpovídala 0,76 % HDP, což je méně než v roce 2007, kdy to bylo 0,83 % HDP. Tato hodnota byla pouze o něco nižší než průměrná hodnota u EU-27 (0,87 % HDP). To je však srovnatelné pouze zdánlivě, protože v paritě kupní síly to v roce 2007 činilo pouze 168 US$ na obyvatele, zatímco průměr EU-27 dosáhl výše 235 US$ na obyvatele, tj. o 40 % více,“ dokládá Vladimir Haasz. Vítanou investiční příležitostí v budoucích letech je pro firmy nejen ve středoevropském regionu dostavba jaderných energetických zdrojů. Na listopadové konferenci All for Power 2009 v Praze uvedla předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, že dostavba dvou bloků jihočeské jaderné elektrárny Temelín by mohla začít v roce 2014.

„Pokud mám dobré informace, v tendru jsou již jen tři hráči – Areva, Westinghouse a Atomstrojexport. „Všichni uchazeči o dostavbu Temelína jsou na stejné startovní čáře. Důležité pro nás budou reference a zkušenosti našich kolegů ze zahraničí. Intenzivně například komunikujeme s kolegy z Finska,“ uvedla Dana Drábová. Velmi obšírná pak byla ta část konference, kde se představovali zástupci českého energetického strojírenství. Z vystoupení bylo patrné, že energetika je pro všechny firmy obor, na který v nejbližších letech ve svých strategických plánech sází mnoho firem. „Obnova jaderného programu ve společnosti Vítkovice přišla na 7 miliard korun,“ uvedl například Miroslav Kawalec, zmocněnec generálního ředitele pro jadernou energetiku ze společnosti Vítkovice Heavy Machinery.

Po změně vládnoucího režimu na konci 80. Let se úroveň průmyslové automatizace v České republice radikálně zvýšila, čemuž napomohly technologie dovezené renomovanými společnostmi z vyspělých evropských zemí, ale i z Asie a severní Ameriky. Díky výzkumu se však ke slovu čím dál častěji dostávají i místní výrobci, kteří využívají rozšiřující se vývojové základny. V České republice se v posledních měsících rozbouřila diskuse okolo financování výzkumu, který již několik vlád, jež se vystřídaly u moci, slíbilo rozsáhle financovat. Spor vznikl poté, co se větší část finančních prostředků přesunula od základního výzkumu do aplikovaného, aby z výsledků práce vědců mohl více těžit průmysl.

České firmy dodávající do průmyslových podniků automatizační technologie postihla ekonomická recese v Evropě výrazně, tržby kopírovaly propad výroby u svých zákazníků a často se propadly až o desítky procent. Přesto si firemní manažeři pochvalují, že se jim se zvyšující se nezaměstnaností podařilo najít dostatek kvalitních pracovníků. „Řada firem má problémy s náhradou zkušených pracovníků a s přirozeným přenosem potřebného know-how na nové lidi. Současná ekonomická krize jim v tom paradoxně může pomoci, protože se na trhu práce objevují dostupní odborně zdatní pracovníci,“ věří Jiří Vacátko. „V poslední době, alespoň pokud mohu soudit dle naší firmy, se situace zlepšuje, paradoxně i vlivem recese. Kvalifikovaní pracovníci si dobré práce váží, samozřejmě požadují i dobrý plat. Můj názor je, že by bylo třeba zpopularizovat studium na středních a vysokých školách technického zaměření,“ přidává se Pavel Poucha.

„V období uplynulých let, a to až do konce roku 2008, byl skutečně velký nedostatek kvalitních odborníků. Kvalitní odborník je pro nás absolvent střední, lépe vysoké technické školy, ovládající perfektně alespoň jeden, lépe dva světové jazyky, se zájmem o obor a ochotou přinést tomuto oboru i určité osobní oběti, včetně ochoty cestovat a pracovat dlouhodobě v těžkých podmínkách průmyslu, a to i v zahraničí. Nabídka pracovních sil se s příchodem krize opravdu zlepšila, dokonce i zkvalitnila a zlevnila,“ souhlasí Bohuslav Vránek. Objevily se proto úvahy, které varují před likvidací české vědy. Podporou aplikovaného výzkumu se netají zmíněná Rada pro vědu výzkum a inovace. „Podpora základního výzkumu z veřejných zdrojů v posledních 5 letech významně rostla, bylo by tedy vhodné tento trend minimálně zastavit,“ myslí si její místopředseda.

Ce

Petr Pohorský je zástupce šéfredaktora Control Engineering Česko. Kontaktovat jej můžete na adrese redakce@controlengcesko.com.

Autor: Petr Pohorský, Control Engineering Česko