Print

Kupovat roboty, ale investovat do lidí

-- 13.05.19

Výroba ve Frenštátě pod Radhoštěm je postavena na moderních technologiích s vysokou mírou automatizace. V tamním závodě, který přes dvacet let vyrábí komponenty pro automobilový průmysl, pracuje přes 3 400 zaměstnanců. Nově také bok po boku s více než padesáti roboty. Jejich společným nadřízeným je také Lukáš Mildorf, jež působí jako vedoucí odboru průmyslového inženýrství. V současné době dokončují nasazení další vlny robotických řešení, přesto však věří, že největší potenciál tkví v lidském kapitálu.

Kam se posunulo vnímání klíčových témat, o kterých bychom se dnes měli bavit především, tedy automatizace, digitalizace a robotizace? Co se například událo za uplynulý rok, kdy jste poslední novinky představil na konferenci Digitální výroba.

Ve firmě naší velikosti je nezbytností každou novinku prověřit na pilotním projektu, která se až po ověření způsobilosti a spolehlivosti se stává standardem. Proto se toho za rok až tak moc převratného neděje, rozhodně ale nestagnujeme a prohlubujeme vlastní znalosti při vylepšování aplikací, které jsme implementovali dříve. Z pohledu prostředků industry 4.0, v loňském roce tvořily největší skupinu instalovaných zařízení robotické a kobotické aplikace (pozn. redakce: také jako coboty či aplikace pro kooperaci robota s člověkem). Jednalo se o vývoj, výrobu a spuštění do sériového provozu celkem 33 kobotů a robotů. V současnosti jich máme v sériovém provozu celkem 52 ks a letos nás čeká dalších 36 aplikací; 20 z nich je již ve fázi výroby. Množství je to opravdu vysoké a tlak na znalosti našich techniků tomu odpovídá.

Ve výrobě máme také nasazeny 3 ks eAGV, letos by jich dohromady mohlo být až 7. Jde o několikaletý projekt, kdy pilotní fázi máme již za sebou a nyní pracujeme na pokrytí potřeb interní logistiky na celé hale. Až budou autonomní vozítka nasazena ve flotile, teprve pak uvidíme veškeré synergie.

Myslíte si, že digitalizace musí mít nějakou strategii od začátku do konce? Řada firem žije v domnění, že zažíváme boom digitalizace, koupíme kobota, informační systém a za dva roky se nám to projeví na hospodářských výsledcích…

V segmentu automotive výrobních firem je strategie nezbytná. Je třeba vědět, kam směřujete, musíte vědět, co vám které řešení přinese, jak bude efektivní. Abyste k práci namotivoval vaše pracovníky, musíte jim vysvětlit, jaký cíl společně sledujete. Druhá věc je míra rizika, nikdy není zcela predikovatelné, zda se nový koncept povede, či nikoli.

Prosazují se vám u vedení automatizační či digitalizační projekty lépe, když v současné době už i v tomto regionu scházejí zaměstnanci?

Vliv to určitě mít bude. Návratnost robotů či kobotů ve výrobě u nás vidíme do dvou let. Na misky vah se dává cena operátora, jeho mzda a proti němu cena robota či aplikace. To, že nejsou lidi, dopadá i na nás. Razíme strategii nejenom implementovat koboty, ale i provázat automatizovaná zařízení prostředky pro manipulaci mezi stanicemi tak, aby z toho vyšel koncept „jedna výrobní linka = jeden operátor“. Podobné linky v současnosti provozujeme tři, takže se stále nacházíme ve fázi sledování a vyhodnocování plusů nebo mínusů. Mínusy samozřejmě taky jsou. Dříve při výpadku jednoho operátora mohl zaskočit druhý a linka, byť v nějakém omezenějším režimu, stále fungovala. Když dojde k výpadku kobota nyní, linka se kompletně zastaví a čeká na co nejrychlejší zásah technika, který by měl být přítomen. To je asi to, s čím budou firmy všeobecně zápasit; jakmile totiž povolí výrobní tlak na operátory, které nahradí stroje, zvýší se tlak na erudované techniky, kteří budou muset být k dispozici.

Podle velikosti a počtu usuzuji, že budete muset zřejmě tuto službu zaštiťovat vlastními zaměstnanci. Daří se vám hledat právě tyto odborníky? 

Lidi, kteří u nás pracují, jsou tady mnohdy od školy, běžně potkávám zaměstnance, kteří jsou tady i dvacet a více let, což je v dnešní době opravdu obdivuhodné. Pracoval jsem třináct let ve středních Čechách a tam byl považován za experta člověk, který vydržel dva tři roky. Tady se nese know‑how, a to je pro firmu obrovské plus. Vyhledat správného člověka na tyto odborné pozice je běh na dlouhou trať, trvá to třeba i půl roku, než najdeme toho pravého. Již několik let jsme v kontaktu s okolními středními školami, od letošního září chceme zahájit způsob duálního vyučování tak, abychom žáky „zatáhli“ do našich provozů. Od toho si slibuji velký benefit a přínos do budoucna, kdy mládeži se zájmem nenásilně ukážeme naše výrobní procesy a budeme zjišťovat, zda by si uměli představit, že zde budou pracovat.

Kupovat roboty, ale investovat do lidí – zdá se to jako příhodný název pro rozhovor. Souhlasíte?

Rozhodně. Investovat do lidí se vždy vyplatí. Jde o věc, na které firma musí stavět. Nelze totiž výhradně spoléhat na to, že všechno udělají stroje. Jsou možné oba přístupy, ale pokud se nebude rozvíjet know‑how týmu, pořád budete ve vleku dodavatelů apod. Ztrácíte flexibilitu a urgenci zásahu, potřebujete jej okamžitě, ne například až druhý den. Stavět na interním know‑how je dle mého názoru základ úspěchu.

Dokážete naopak jmenovat činnosti, které se vyplácí outsourcovat?

My se nejčastěji potýkáme s problémy se zdroji na platformě PLC programátorů. V této oblasti je možné se do našeho projektu zapojit, protože jde o činnosti dostupné na trhu. Sinusoida náběhu projektu se může překrývat ve stejný čas s jiným a někdy naše zdroje nestačí, takže využíváme externistů. Člověka nemůžu zaměstnat interně, protože bych nebyl schopen zajistit mu celoroční práci, ale na jednotlivé projekty externích lidí využíváme a využívat budeme. Jsou technologie, které nejsou tak obvyklé, a neumím si představit, že by mi údržbu či technickou část obsluhy prováděl někdo zvenčí.

Jaké je přijímání robotiky z hlediska lidských zaměstnanců, kteří s nimi přicházejí do kontaktu? Dávají kobotům jména?

Dávají, například Frenk – frenštátský kobot, což je důležitým faktorem k tomu, aby vůbec kobota „přijali“, že není nepřítel, který bere práci, ale někdo, kdo s nimi kooperuje a dělá za ně rutinní nudné činnosti. Pojmenováváme i AGV, zatím máme Rudu a Janu, další na jména zatím čekají. Je to i lepší v orientaci, jednoduše umíme lokalizovat problém. Nemyslím si, že lidé začnou snad roboty rozbíjet jako za první průmyslové revoluce. S projevy násilí na robotech jsme se opravdu nesetkali. I když občas se přihodí nějaká drobná kolize tím, že někdo postaví paletu tam, kam nemá.

Podařilo se v závodě najít speciální aplikace, o kterých byste původně neuvažoval?

Roboty mají svá omezení a limity, pouštíme se s nimi v zásadě do dvou oblastí. Do nových linek se roboty snažíme integrovat od začátku konstrukce, kde se to také nejlépe daří; když se s nimi od základu počítá, nevznikají kolizní místa jako u druhé oblasti – optimalizace stávajících linek. Tam hledáme potenciály na linkách, kam by se kobot dal instalovat. Během pochůzek po hale vizuálně odhalujeme možnosti linek a dle našich zkušeností hodnotíme možnosti nasazení kobota. Předloni jsme měli snahu v rámci optimalizace nasadit 11 kobotů, ve výsledku jsme nasadili jen čtyři. Jedním s hlavních důvodů je vysoké vytížení sériových linek. Pracujeme ve čtyřsměnném provozu ve dvanáctihodinových směnách 7 dní v týdnu, takže na lince není žádná časový rezerva pro fyzickou instalaci stroje. Tak může skončit i technicky velmi zdařilá aplikace. Při kalkulaci také může dojít k tomu, že se to na dané lince jednoduše nevyplatí, protože v plném objemu bude vyrábět pouze dva tři roky.

Jak dlouho je pro vás ve firmě možné odstavit operaci stroje, abyste mohli nasadit např. robotickou aplikaci?

S výrobou se snažíme domluvit tak, abychom získali alespoň 14 dní. Stává se, že se to povede dříve, ale vždycky si necháváme nějakou rezervu. Nikdy totiž dopředu nevíme, co se může stát při najíždění a zdokonalování aplikací. Jsou s tím spojeny i jiné synergie, jako jedna z mála firem máme vlastní tool shop, tedy vlastní výrobu jednodúčelových zařízení. Bývá pravidlem, že 50 % výrobních zařízení si konstruujeme i vyrábíme u nás a to včetně robotů a kobotů. Flexibilita tool shopu je naším velkým benefitem.

Nástroje, které si sami v rámci koncernu vyvíjíte, nabízíte i mimo své výrobní závody?

Řešíme hlavně kapacity tool shopu, v případě, že máme prostor, kooperaci a sdílení zdrojů nabízíme. Není to ale úplně pravidlem. Continental v současnosti staví nový závod v litevském Kaunasu, což je nějakých 800 km od nás. Továrna vzniká na zelené louce. Zde jsme zainteresováni asi na šesti nových výrobních linkách. Takže ano, jsme toho schopni, ale není to pravidlem.

Pracujete s 3D návrhy linek a simulacemi před vlastní realizací?

Ano, využíváme Technomatix od Siemensu. Zatím jsme tato digitální dvojčata řešili externě, minulý měsíc jsme si pořídili vlastní licenci. Nasytit systém daty dá obrovskou práci a tím, že si konstruujeme mnohá zařízení sami, máme k datům komfortní přístup. Je to výhodné hlavně u optimalizačních projektů u stávajících linek, kdy funkčnost návrhu ověřujeme právě pomocí procesní simulace. V minulosti, u dvou projektů, výsledek nesplnil očekávání: z dobře propustného místa jsme nasazením kobota udělali úzké místo, protože jsme nebyli schopni odhadnout časovou náročnost pohybů. Každým nezdarem se ale učíme a posouváme se dál, jde o nepřenosné zkušenosti, které je třeba zažít. U loňských projektů, kdy jsme prováděli procesní simulaci, už máme jen pozitivní ohlasy a všechny aplikace splňují zadané parametry.

Jaký je Váš vztah k digitalizaci? V čem tkví hlavní přínosy digitalizace? Vidíte nějaká specifika?

Dnešní doba je doopravdy jiná, dostupnost technologií a softwaru je obrovská, takže na ně dosáhne téměř kdokoli. Dnešní softwary jsou schopné doplnit, potvrdit nebo vyvrátit domněnky nás, techniků. Takže máme větší jistotu, že danou aplikaci realizujeme ve formátu, v jakém si představujeme.

Jistota, nabytá již v návrhu konstrukce zařízení je velký krok kupředu, digitalizace takto zefektivňuje návrh procesu. Z pohledu výrobní firmy to vidím přínos právě v ověření návrhu dané výrobní linky.

Spočítal jste si někdy, kolik robotů a AVG byste do výroby chtěl, kdybyste na ně měl peníze?

O tom jsem takto neuvažoval. Jedna věc je, co by člověk chtěl, na druhou stranu musí mít podobné přání reálné kontury. Závisí to i na tom, koho dostanete k ruce na starost a péči o robotizované linky. Už jsem to zmínil, bez techniků a správné skladby údržby firma nemá šanci přežít. Nakonec to může dopadnout tak, že místo šesti operátorů bude pracovat jeden manipulant, který zaváží a vyváží díly, ale na jednu či dvě linky bude připadat technik, který bude sledovat výrobní prostředky.

Takže aby se stroje opravovaly samy, nevidíte jako brzkou budoucnost… 

Určitě k tomu někdy může dojít, samozřejmě se této vizi nebráním. Myšlenky tady jsou, ale jsou zatím realizaci dost vzdálené. Jako zajímavý se rýsuje koncept umělé inteligence, kdy ve spolupráci s VŠB‑TU Ostrava řešíme na platformě SMT automatickou optickou inspekci, která osazené komponenty detekuje v 3D pohledech. Když tato optická kontrola vyhodnotí potenciálně vadný díl, odešle ho k vyhodnocení operátorovi. Operátor dnes musí každý snímek potenciálně vadného dílu vizuálně kontrolovat a rozhodnout, zda se jedná nebo nejedná o vadu, což je opravdu náročné na pozornost i zrak člověka. Pokud by se na tuto pozici podařilo nasadit aplikaci založenou na principu neuronových sítí, mohlo by to s rozhodováním pomoci.

Kdo je u vás v závodě nejčastěji nositelem invence něco změnit? Kdo přichází s nápady?

Tím, jak pracujeme na nových linkách od začátku, dá se říct, že jimi žijeme a snažíme se je zakomponovat již do konstrukčního návrhu, který je následně hodnocen při design review. Samozřejmě se nebráním tomu, aby kterýkoli hráč na trhu přišel a nabídl své řešení. Moje zkušenost je ale taková, že do optimalizace stávajících linek se moc firem nehrne. Není to jen o tom, aby přišel výrobce robota, zapojil ho do zásuvky a tím jeho práce končí. Je velmi důležité zapojit se do celého procesu osazení robotů, přípravy jeho okolí atd. Zatím jsme byli zvyklí pracovat na všem interně, ale zdá se, že se rýsuje i spolupráce mimo závod. Také bereme v potaz podněty, které přicházejí z výroby, od operátorů. V návrhu vždy zohledňujeme ergonomické standardy a bezpečnostní prvky.

Náš cílový čtenář si přečte tento rozhovor a možná si řekne. Jasně, v Continentalu mají rozpočet, ale my malé/střední firmy máme svázané ruce. Je tomu doopravdy tak?

Řekl bych, že kdo chce svou firmu do budoucna rozvíjet, dříve nebo později musí po těchto strojích sáhnout. V současnosti vlak ještě tak úplně neujel. Co se týče rozpočtů, žádný není nekonečný. Vždy závisí na návratnosti celého konceptu linky, ne na jednom stroji. Když nevyhovuje, zvolí se jiný koncept tak, aby náklady na vývoj a údržbu linky nepřevyšovaly únosnou mez. Návratnost se počítá vždy, ať už jde o optimalizační nebo nové projekty, kdy je kalkulace součástí žádosti o investici. Když návratnost nevyjde, do projektu jednoduše nejdeme…

Obecně si myslím, že lidé by se neměli bát robotických aplikací; často jsou rozhovory nebo informace podány velmi složitě, takže se lidé netroufají si po nich sáhnout. V dnešní době je možné si vše vyzkoušet naživo, navštívit některý ze showroomu dodavatelů a zjistit, co vlastně roboty obnášejí.

Autor: Lukáš Smelík, Control Engineering Česko


Sponzorované odkazy

 
Aktuální vydání
Reklama

Navštivte rovněž

  •   Události  
  •   Katalog  

Události

Moderní technologie ve farmacii
2019-09-24 - 2019-09-24
Místo: Brno
Factory Tour 2019
2019-09-24 - 2019-09-26
Místo: ČR, SK
Moderní technologie v potravinářství
2019-09-25 - 2019-09-25
Místo: Brno
Konference DOCURIDE 2019 „Nejlepší mix pro Váš úspěch"
2019-10-03 - 2019-10-03
Místo: Hotel Park Holiday, Praha
Mezinárodní strojírenský veletrh 2019
2019-10-07 - 2019-10-11
Místo: Výstaviště Brno

Katalog

EWWH, s. r. o.
EWWH, s. r. o.
Hornoměcholupská 68
102 00 Praha 10
tel. 734 823 339

BALLUFF CZ s.r.o.
BALLUFF CZ s.r.o.
Pelušková 1400
19800 Praha
tel. 724697790

B+R automatizace, spol. s r.o.
B+R automatizace, spol. s r.o.
Stránského 39
616 00 Brno
tel. +420 541 4203 -11

Schneider Electric CZ, s. r. o.
Schneider Electric CZ, s. r. o.
U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5
tel. 00420737266673

COGNEX
COGNEX
Emmy-Noether-Str. 11
76131 Karlsruhe
tel. 720 981 181

všechny firmy
Reklama


Tematické newslettery




Anketa


Na internetu
V tištěných médiích
Na veletrzích a výstavách
Jinde

O nás   |   Reklama   |   Mapa stránek   |   Kontakt   |   Užitečné odkazy   |   Bezplatné zasílání   |   RSS   |   
Copyright © 2007-2019 Trade Media International s. r. o.
Navštivte naše další stránky
Trade Media International s. r. o. Trade Media International s. r. o. - Remote Marketing Továrna - vše o průmyslu Control Engineering Česko Řízení a údržba průmyslového podniku Inteligentní budovy Almanach produkce – katalog firem a produktů pro průmysl Konference TMI