Print

„Díra mezi vědou a aplikační sférou je obrovská,“ říká výzkumník z Akademie věd ČR

-- 16.07.09

V Akademii věd ČR to vře. Úřednická vláda Jana Fischera plánuje drasticky omezit rozpočet této organizace a popřít svůj původní závazek, že nebude omezovat finance na dopravu a vědu. Jak se tato opatření dotknou chodu AV, vysvětlil Miroslav Kárný, vedoucí oddělení Adaptivních systémů Ústavu teorie informace a automatizace, Akademie věd ČR, v.v.i.

Akademie věd má snížený rozpočet na příští rok o miliardu korun, přestože si nová úřednická vláda jako svůj cíl stanovila podporu vědy a výzkumu. Jak se úsporná opatření dotknou konkrétně vašeho ústavu?

Řešení tohoto problému vyvolává a bude vyvolávat spoustu „vln“ a dohadování a je zřejmé, že nás to citelně zasáhne. Při probíhající ekonomické krizi by bylo naivní se domnívat, že se její důsledky nedotknou Akademie věd. Je však velmi nedobré, že způsob, kterým jsou objektivní problémy promítány do výzkumu je, mírně řečeno, diletantský. Nejviditelnějším projevem je to, že vysoké školy a AV jsou stavěny proti sobě.

Překvapilo vás snížení rozpočtu AV úřednickou vládou?

 To není výmysl vlády, ale doporučila jí to Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj. Pokud tomu všemu dobře rozumím, je v pozadí tohoto opatření spíše lidská než věcná rozepře. První zkrácení, které navrhovali, bylo na úrovni zhruba 77 milionů, teď se jedná o miliardu. Jak veřejně potvrdili členové Rady, premiér Fischer navrhl postup, jak dopad této redukce zeslabit (cca o 220 milionů), ale zmíněná Rada vlády se vzepřela a odmítla to.

Přesto toto opatření nakonec schvaluje vláda…

Absolutní částku na výzkum vláda prakticky nezkrátila, avšak značnou část z nich chce a má použít na spolufinancování projektů podporovaných z evropských fondů. Problém je, že tuto část vláda zajišťuje výrazným snížením rozpočtu AV. Pro AV je to kritické, neboť její základní zadanou úlohou je výzkum a tedy nedostává institucionální podporu na jiné aktivity, například výuku. Přitom, tentýž počítač či židle slouží obojímu. Připouštím, že by AV mohla zase „zhubnout“, podobně jako na počátku let devadesátých. Jsem ale přesvědčen, že dlouhodobé řízení rozvoje vědy a přidělování vždy omezených zdrojů jsou dělány strašně diletantsky. Vnější motiv stávající situace je finanční, vnitřní je lidský a do přehnané míry ovlivněn tím, kdo komu jak fandí.

Nebudete muset kvůli nižším financím omezit některé výzkumné projekty?

Zmíním jeden příklad. Kolega z oddělení uspěl se svým tříletým projektem v soutěži o nemalou evropskou dotaci. A je v potížích, neboť projekt počítá s padesátiprocentní spoluúčastí ústavu, který bude výše diskutovaným rozpočtem nucen výrazně šetřit. Naší výhodou i nevýhodou je, že pracujeme především s papírem a běžnou výpočetní technikou čili naše provozní náklady jsou malé. Tudíž, každá podstatná změna rozpočtu se přímo dotýká lidí: budeme pravděpodobně muset skončit s relativně velkorysou podporou doktorandů, tj. přestat investovat do budoucnosti výzkumu. Zda u nás dojde ke snižování stavů kmenových pracovníků nevím, ale například v provozně náročných ústavech, jako je Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., již touto cestou zamířili.

 se část zdrojů, které vám stát odebere, nahradit ze soukromých zdrojů vyšší participací na aplikovaném výzkumu?

Pokud se budeme bavit o tomto ústavu, tak prostředky z externích zdrojů má na úrovni 30 až 35 % rozpočtu, z čehož většina jsou veřejně podporované granty. V této činnosti jsme poměrně úspěšní, ale o moc dál se jít nedá. Co se týče soukromých zdrojů máme tyto zkušenosti. Dobře spolupracujeme s malými inovačními firmami. Jsou sice obvykle finančně slabé, ale naučili jsme se společně s nimi úspěšně ně žádat o evropské peníze. Přiznejme však, že jsou to peníze veřejné. S velkými firmami jsme úspěšní méně.

Ty jsou orientované na školy, neboť jim tato spolupráce slouží i jako zdroj vzdělaných lidí. Klíčovým problémem, jak pro školy, tak pro AV je, že dynamika potřeb a možností firem a dynamika základního výzkumu jsou podstatně odlišné. V základním výzkumu je 5 let doba téměř zanedbatelná a firmy potřebují mít výsledky za 2 až 3 roky (často i v řádu měsíců). Přesto se i nám částečně daří spolupráce s velkými hráči, například teď – i v době krize – naplno rozbíháme spolupráci se Škoda Auto.

Zmínil jste netrpělivost českých firem při výzkumných projektech. Myslíte si, že si uspěchaností mohou ublížit a některé projekty tak zůstanou nedotažené úplně do konce?

V podstatě takto uvažují všechny firmy a jen ty největší si dovolí být trpělivější. Ale i ty mají svá velká výzkumná centra a pak hromadu menších, ze kterých chtějí mít konkrétní výsledky za půl roku. U nás v budově měla dříve své výzkumné centrum firma Honeywell, která svůj výzkum dříve plánovala na rok – dva dopředu a končila tím, že dobu jednotlivých projektů tam krátila na měsíce. To není výzkum, za tu dobu můžete nejvýše něco poskládat.

Firmy jsou tedy příliš netrpělivé…

Ano, jde jim jen o rychlost.

A pak se někdy nedoberou k očekávaným výsledkům…

Prostě si to nemůžou, či nechtějí dovolit. I když například Microsoft má po světě rozeseta výzkumná centra, která mají akademický charakter. Kdysi mi někdo popisoval organizaci výzkumu v jedné velké firmě „založené“ na čtyřpatrové budově. Ve čtvrtém patře si mohli vědci létat v povětří, jak se jim zachtělo, ve třetím přemýšleli, jestli to k něčemu je, a v dalších dvou pak vše dotáhli až do výroby. Tady se ale předpokládá, že ti, co to vymysleli, to dotáhnou až do konce, což je absurdní. Jsou zde hromady výsledků i patentů. Těch, které se dočkají výrobní aplikace, je zanedbatelné množství. To se netýká jen Čech. Pokud vím, takto to (ne)funguje po celém světě. Díra mezi vědou a aplikační sférou je stále obrovská.

Myslíte si, že na úrovni výzkumu automatizačních technologií jsme dotáhli vyspělé země, nebo jsme stále velmi pozadu?

Základní výzkum týkající se automatizace procesů je dobře propracován a myslím, že další pokrok je spíše otázka vývojová. Těžiště výzkumu a vývoje se přesouvá do kombinace automatizace procesů s technologickými, obchodními a strategickými vrstvami firem. Přiznám se, že ucelený přehled o stavu mi chybí, vím jen o jednotlivých dobrých projektech, na nichž se v České republice pracuje. Odhaduji, že jsme ale spíše slabší průměr.

Myslíte si, že výzkum v tomto oboru zachraňují nadnárodní koncerny, které přinášejí nové technologie a finanční prostředky?

Technologie a finance přinesly, ale nemám pocit, že by něčemu výrazně pomáhaly, protože se jedná o lokální výzkum. Uvedu příklad: My jsme na konci 90. let měli nadstandardně kvalitní řízení papírenských procesů. Bylo zde špičkové vědecké zázemí a shodou okolností bylo vše dotaženo i do procesní roviny. Po změně režimu proběhla modernizace těchto systémů pomocí zahraničních technologií s hloupějšími, ale ucelenými řešeními. Naše nápady se teď používají v Kanadě… To máte jako s autem, když vymyslíte volant a brzdy, ale nemáte k tomu to ostatní, je to k ničemu. Jeden akademik to neudělá.

Co by se muselo změnit, abychom na úrovni výzkumu automatizace dotáhli nejvyspělejší země – je to o systému, lidech nebo o penězích?

Hodně je to o systému. Není to na žádnou revoluci, ale o koncepčních záležitostech, tedy o vymezení kam chceme a můžeme směřovat a o systematickém rozvíjení podpory tohoto směřování. Na dostatečné úrovni abstrakce jde o problém řízení, pro něž je nutno stanovit jeho cíle, omezení zdrojů, dostupná měření, dostupné akční veličiny a, alespoň přibližně, optimalizovat a použít zpětnou vazbu. Z toho by plynulo řešení, kam přidat expertů, kam přisypat peněz a naopak. Nejen, že to tak není realizováno, ale dokonce mám pocit rostoucí chaotičnosti. Přitom jsme se naivně domníval, že řídícím mozkem těchto aktivit bude Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj. Líbilo se mi, že se minulá vláda zpětně podívala, kolik a kam nasypali peněz a co z toho vypadlo. Zjistili, že se investovalo dost, ale výsledky tomu neodpovídaly, proto zatoužili po změně.

Například velmi rozumně snížili původních 25 poskytovatelů grantů, často drobících omezené prostředky na pseudo-výzkum, na podstatně menší počet. Rozumný je i nápad rozlišit podporování základního a aplikovaného výzkumu tím, že prvý bude podpořen Grantovou Agenturou ČR (GAČR) a druhý dostane svou technologickou poskytovatelku (TAČR). Podle vnějších pozorování i informací, které mám, faktická realizace je dělána, mírně řečeno, diletantsky. Přitom pro přenos výsledků výzkumu do praxe by mohl být TAČR vynikající nástroj. Musí být však připraven pořádně. Stejné je to s vyhodnocováním výsledků základního výzkumu.

Mají o vaše výzkumné projekty zájem i nadnárodní subjekty?

Malé firmy mají velký zájem, jak už jsem se zmínil, od velkých firem jej až tak necítíme, ty si snáze vydělají skládáním z hotových částí než využitím sebegeniálnějších akademických řešení, která je vždy nutno (často s nemalými náklady) přetvořit v řešení průmyslová. Ale abych jen nepomlouval, teď se na nás obrátila Škoda Auto.

Pokud to není tajné, v čem spočívá vaše spolupráce s automobilkou?

Tajné to není. My jsme spolupracovali na projektu automatizovaného řízení dopravy ve městě. Ve Škoda Auto se to dozvěděli a oslovili nás s nabídkou spolupráce. Nyní se připojujeme k výzkumu, který se věnuje například optimálnímu rozmístění prvků v autě z hlediska bezpečnosti či návrhu, jak dát šoférovi zpětnou vazbu, když například usne a míří mimo vozovku. Člověk by bez hlubšího zkoumání sotva řekl, že zpětná vazba přes „zatahání za volant“ je účinnější než signály zvukové či světelné.

Autor: Petr Pohorský


Sponzorované odkazy

 
Aktuální vydání
Reklama

Navštivte rovněž

  •   Události  
  •   Katalog  

Události

Technical Computing Camp 2019
2019-09-05 - 2019-09-06
Místo: Hotel Fontána, Brněnská přehrada
Moderní technologie ve farmacii
2019-09-24 - 2019-09-24
Místo: Brno
Moderní technologie v potravinářství
2019-09-25 - 2019-09-25
Místo: Brno
Mezinárodní strojírenský veletrh 2019
2019-10-07 - 2019-10-11
Místo: Výstaviště Brno
MSV TOUR 2019
2019-10-07 - 2019-10-10
Místo: MSV, Brno

Katalog

EWWH, s. r. o.
EWWH, s. r. o.
Hornoměcholupská 68
102 00 Praha 10
tel. 734 823 339

BALLUFF CZ s.r.o.
BALLUFF CZ s.r.o.
Pelušková 1400
19800 Praha
tel. 724697790

B+R automatizace, spol. s r.o.
B+R automatizace, spol. s r.o.
Stránského 39
616 00 Brno
tel. +420 541 4203 -11

Schneider Electric CZ, s. r. o.
Schneider Electric CZ, s. r. o.
U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5
tel. 00420737266673

COGNEX
COGNEX
Emmy-Noether-Str. 11
76131 Karlsruhe
tel. 720 981 181

všechny firmy
Reklama


Tematické newslettery




Anketa


Na internetu
V tištěných médiích
Na veletrzích a výstavách
Jinde

O nás   |   Reklama   |   Mapa stránek   |   Kontakt   |   Užitečné odkazy   |   Bezplatné zasílání   |   RSS   |   
Copyright © 2007-2019 Trade Media International s. r. o.
Navštivte naše další stránky
Trade Media International s. r. o. Trade Media International s. r. o. - Remote Marketing Továrna - vše o průmyslu Control Engineering Česko Řízení a údržba průmyslového podniku Inteligentní budovy Almanach produkce – katalog firem a produktů pro průmysl Konference TMI