Bezpečnost strojů z pohledu managementu

-- 29.06.10 00:49

Bezpečnost strojů a zařízení je zvláště v poslední době hojně diskutovaným tématem nejenom na úrovni údržeb a konstruktérů, ale i na úrovni managementu jednotlivých firem napříč celým průmyslem.

Z pohledu legislativy máme dvě skupiny technologických zařízení, strojů a přístrojů. Menší skupinou je kategorie strojů nových, tedy takových, které jsou umísťovány na trh, a početnější skupinou je kategorie strojů používaných. Na obě skupiny lze aplikovat podobný legislativní postup. Jak projít touto legislativou tak, aby byly splněny všechny nároky českých i evropských zákonodárců? Nejprve se podívejme na skupinu početně menší a s jednodušší aplikací bezpečnostní techniky, tj. na skupinu strojů nových. Cílem každého výrobce je poskytnout legální prohlášení o shodě. Aby byly splněny všechny legislativní požadavky, musí být splněny požadavky zákona č. 22/1997 Sb. Na tento zákon jsou navázána nařízení vlády, zejména pak z pohledu vybavení strojů nařízení č. 17/2003 Sb. o zařízeních pro nízké napětí, č. 616/2006 Sb. o elektromagnetické kompatibilitě a č. 176/2008 Sb. o strojním zařízení.

Kontrolu zajišťuje jako vrcholný orgán Ministerstvo průmyslu a obchodu za podpory Ústavu pro normalizaci, měřidla a státní zkušebnictví, výkonnou složkou je Česká obchodní inspekce, která dohlíží na dodržování předpisů a v případě jejich porušení pokutuje ty výrobce, kteří poruší legislativní postup. Prohlášením o shodě tedy dává každý výrobce jednoznačně na srozuměnou, že daný výrobek (stroj, přístroj, zařízení, nářadí atd.) splňuje citované normativní dokumenty – je s nimi ve shodě. Mimo jiné citované normy musí prohlášení o shodě samozřejmě obsahovat i normy týkající se bezpečnosti. Druhou a daleko početnější skupinou strojů a zařízení je skupina strojů, které jsou používané. Základním důvodem, proč aplikovat bezpečnostní techniku do používaných strojů, je nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví požadavky na bezpečný provoz strojů, přístrojů a nářadí.

Aplikace tohoto nařízení vlády vychází z §101 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoníku práce), v němž se hovoří o tom, že „zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci“. Dále se hovoří o tom, že tato povinnost je nedílnou součástí zodpovědnosti vedoucích zaměstnanců, tedy jednatelů společností s ručením omezeným a představenstev akciových společností. Není například možné delegovat tyto povinnosti na bezpečnostní techniky či jiné zaměstnance společnosti. Nyní pár slov k samotnému postupu při aplikaci bezpečnostní techniky. Prvním krokem v našem postupu zabezpečení aplikací je analýza rizikovosti. Je dobré, aby se pro vytvoření této analýzy setkali minimálně zástupci tří profesí – projektant elektro, projektant mechanických konstrukcí a technolog.

Celou řadu vhodných doporučení se však můžete dovědět například i od obsluhy, která podobný stroj už používá. Zároveň je dobré, aby tito lidé měli alespoň základní zkušenosti s bezpečnostní technikou. Doporučením však zůstává staré známé „víc hlav víc ví“ a každý postřeh je v této oblasti cenný. Výstupem analýzy je potom seznam nebezpečných míst, která je třeba ošetřit. Na výběr jsou pevné anebo pohyblivé prvky. Po aplikaci těchto opatření, a to ať už do projektu nebo přímo na stroj, se musí provést validace. Validace má za následek ověření, že dotyčná opatření jsou dostatečná pro omezení rizika. Po této validaci je běžné vytvoření certifikátu, zanesení norem do prohlášení o shodě a podobně.  

Každopádně si je třeba uvědomit, že i kvalifikovaná osoba stráví nad tímto postupem na průměrném stroji tři dny a více, což se projeví ve zvýšených nákladech na projekt. Investice se ale mnohonásobně vrátí. Je samozřejmé, že nedokážeme z jakéhokoli důvodu omezit veškerá rizika. Buďto je to technicky nemožné, nebo v některých případech nerentabilní. Tato rizika je potom třeba popsat a uvést do návodu k použití v kapitole o zbytkových rizicích. Provozovatel stroje je potom povinen v pravidelných intervalech provádět školení obsluhy stroje a dalších pracovníků, kteří přijdou do kontaktu s inkriminovaným strojem. Je povinen je proškolit na tato zbytková rizika a informovat je o tom, jak postupovat, aby sami zaměstnanci omezili riziko svým chováním. Časté je tvrzení samozvaných odborníků, že „normy jsou nezávazné“.

Takoví lidé mají pravdu, ale říkají vám pouze její polovinu, protože normy jsou zmiňovány v nařízeních vlády a nařízení vlády jsou navázána na konkrétní zákony. Ve svém důsledku tedy může vést nedodržení norem v krajním případě k porušení zákona, což může být klasifikováno jako přestupek či přímo jako trestný čin. Když už jsme zmínili normy, tak tedy které jsou aktuálně platné? První normou, se kterou se můžeme setkat, je norma IEC 61508, jež je dnes používána včetně své evropské verze EN 61508 především v chemickém a petrochemickém průmyslu a v dalších odvětvích, kde hovoříme o procesním řízení. Norma dělí aplikace dle kategorizace SIL v úrovních SIL1 až SIL4. Někdy se k této normě přibírá i norma EN 61511. V našich podmínkách je asi nejznámější norma ČSN EN 954-1. Tato norma platí v České republice od roku 1996 a platnost bude ukončena 31. 12. 2012. V tomto případě hovoříme o bezpečnostních kategoriích B, 1, 2, 3, 4.

Nejnovější normou je norma ČSN EN ISO 13849-1. Platí od roku 2008 a hovoří o hodnotách performance level. Tyto hodnoty jsou vyjádřením statistické pravděpodobnosti poruchy jakéhokoli článku bezpečnostních obvodů za časovou jednotku. Norma ČSN EN ISO 13849-1 tedy postupně nahrazuje normu ČSN EN 954-1 a zejména nové aplikace by měly být posuzovány podle novější normy. Poslední nezodpovězenou otázkou zůstává, proč aplikovat bezpečnost právě na vaše stroje. U nových strojů další důvody zastíní prodejnost. Stroj bez prohlášení o shodě a tím bez značky CE nesmí být uveden na trh Evropské unie. V další řadě by motivem mělo být renomé firmy, která dodává bezpečné stroje, jež svým provozem nezpůsobí v případě jakékoli poruchy potíže se státní správou a soudy.

Dalším motivem je komfort obsluhy, protože ta může mít na bezpečném stroji se správně navrženou bezpečností vyšší výkonnost. Jak vidíme, nemusí mít bezpečnost na vašem stroji nálepku něčeho, co zdržuje a snižuje produktivitu, pokud k projektu na zvýšení či vytvoření bezpečnostní koncepce pozveme zkušené odborníky.  Z pohledu člověka, který v oblasti bezpečnosti strojů a zařízení pracuje již 8 let, mohu vřele doporučit firmy, jež poskytují kompletní servis. Je mnoho firem, které vám pouze dodají zboží, ale je už daleko méně firem, které vás budou provázet celým procesem aplikace bezpečnostní techniky. Firma, která vám udělá analýzu rizikovosti, by vám měla nabídnout zpracování projektu. Firma, která už zpracovala projekt, by měla nabídnout bezpečnostní hardware.

Pokud má tato společnost servisní oddělení, měla by vám s hardwarem nabídnout osazení stroje a rozvaděč, pokud možno s validací celé aplikace a s dodáním veškerých podkladů, jež potřebujete k vydání prohlášení o shodě. Takových společností už mnoho není. Co říci závěrem? Snad jen doporučení. Pokud nemáte odborné pracovníky, kteří zajistí bezpečnost vašich aplikací v rámci vaší firmy, objednejte si dodávku na klíč od zkušeného technika nebo společnosti, která tento servis zajišťuje. Pokud se rozhodnete k tomuto kroku, požadujte, aby byl celý proces zpracován dle nových norem. Zároveň požadujte, aby vám dodavatel zpracoval i chybějící kapitoly vašeho návodu k použití stroje či zařízení, abyste mohli co nejsnadněji přepracovat váš místní provozně- bezpečnostní předpis. Po tomto posledním kroku si budete moci být jisti, že jsou vaše aplikace bezpečné a vám nehrozí žádné riziko vyplývající z jejich provozu.

Ce

Karel Stibor je externí spolupracovník redakce a odborník na bezpečnost strojů. Kontaktovat jej můžete na emailu charlee@email.cz.

Autor: Karel Stibor, Control Engineering