Print

Automatizace s výhledem za rok 2016 – dodavatelé jsou na nové výzvy připraveni

-- 01.02.16

Udržitelnost dlouhodobého rozvoje v oblasti automatizace nepřichází povětšinou od zákazníků, ale už vůbec ne z hlavy či pera redaktorů. Současnost i budoucnost oboru proto s námi hodnotili také zástupci předních technologických firem tuzemského trhu.

Které trendy v oblasti průmyslové automatizace lze očekávat jako nejvýraznější v roce 2016, případně s výhledem do již ne tolik vzdáleného roku 2020?

Tomáš Halva: Automatizační trh se vyvíjí plynule a věřím, že i letos bude pokračovat ve směrech, kterými se vydal v posledních letech. Postupně se začnou uplatňovat principy Industry 4.0, avšak plná integrace všech komponent I4.0 na všech úrovních výroby není otázka roku, spíše desetiletí.

Obecným trendem je již nějakou dobu robotizace; roboty vidíme téměř na každém kroku a úlohy, jež zpracovávají, jsou stále náročnější.

V následujících letech budou hrát velmi důležitou roli cloudové technologie a data mining. S intenzivním pronikáním nejmodernějších IT trendů do výroby bude velmi zajímavé sledovat, jak v průmyslu uspěje virtualizace PC.

Rostislav Halaš: Jedním z největších trendů v poslední době nebo spíše katalyzátorem automatizace je čím dál tím větší tlak na rychlejší vývoj, uvedení produktu na trh a výrobu. To se projevuje jak v oblasti spotřební elektroniky, tak v oblasti průmyslových systémů. Nově vyvíjená zařízení tak potřebují nástroje pro rychlý vývoj prototypu, jeho validaci a konečně testování produktů na výrobní lince. Tento tlak vede k tomu, že průmyslové systémy se stávají „chytřejší“, musejí zastávat více funkcí, komunikovat s ostatními systémy a v určitých situacích nahradit nebo podpořit rozhodování na základě naměřených dat. Jako hlavní oblasti rozvoje v automatizaci tedy vidíme zvyšování výpočetního výkonu řídicích systémů a rapidní nárůst systémů, které nejsou izolované, ale naopak umí komunikovat s okolním světem.

Jan Ohřál: 

- Prohlubující se nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, zejména z oboru OT

- Rostoucí význam softwaru a rozvoj nových realizačních SW technologií

- Neodmyslitelný význam vzájemně, beze zbytku skutečně (nejenom formálně) a zcela integrovaných řešení (např. integrovaná robotika)

Vladimír Janypka: Pro příští rok bude mezi výrobci průmyslové automatizace rozhodně největším tématem Průmysl 4.0. Tento trend byl zmiňován dokonce na vládní úrovni, jak bylo patrno z konference v rámci MSV 2015. U příslušného rezortního ministerstva patří mezi priority, což by mohlo vzbudit očekávání blíže nespecifikované finanční stimulace v této oblasti. Přes veškeré optimistické prognózy by to v aktuálně velmi nejisté době byla pro dodavatele dobrá zpráva. Střednědobý horizont bude poznamenán masivním šířením Ethernetu na úkor proprietárních komunikačních protokolů a díky tomu vertikální integrací všech úrovní procesního řízení a samozřejmě rozvojem cloudových služeb. Žhavé téma, které z výše uvedeného vyplývá, bude kybernetická bezpečnost, jež je v oblasti průmyslové automatizace „v plenkách“, což potvrdí většina uživatelů.

Miroslav Dub: Pro rok 2016 spatřujeme největší potenciál v těchto třech trendech: 

a) ve virtualizaci řídicích architektur;

b) v dalším nástup průmyslové (výrobní) informatiky s očekávanou redukcí z původně rozsáhlých záměrů na všeobjímající informatické systémy k implementaci spíše menších řešení s lokalizací úloh a větší šancí na hmatatelné přínosy;

c) v rozvoji DB charakteru „big data“ směrem ke sběru a archivaci technologicky a výrobně orientovaných fyzikálních, stavových a provozních dat s cílem jejich využití pro generování úspor výrobních nákladů, pro dosahování vyšší efektivity výroby, popř. pro optimalizaci vybraných technologických či výrobních procesů.

Jeden z megatrendů je bezesporu tzv. 4. průmyslová revoluce, která se v širším pojetí vyznačuje nástupem vyšší digitalizace a přibližování IT a OT světů. Jak tento trend vnímáte?

Tomáš Halva: Průmyslové podniky si v konkurenčním boji o zákazníka velmi dobře uvědomují, jak důležitá je schopnost reagovat co nejrychleji na potřeby zákazníka. Ty jsou čím dál různorodější a tzv. individualizace je pro výrobu velkým tématem. Proto se ti nejlepší snaží výrobu optimalizovat tak, aby mohla prakticky okamžitě reagovat na jakoukoliv změnu v požadavcích zákazníka. 

Technologicky však Industry 4.0 vnímám jako nevyhnutelné prorůstání informačních technologií do všech úrovní výroby. Toto sbližování automatizace a IT je postupné, spíše bych tedy hovořil o evoluci než o revoluci. 

Rostislav Halaš: Ať už nazýváme tento trend čtvrtou průmyslovou revolucí, Industrie 4.0 nebo Industrial Internet of Things, pravdou je, že ještě před 1–2 lety jsme mluvili o tomto trendu jako o možném směřování vývoje průmyslových systémů. Když se dnes projdete po některém velkém mezinárodním veletrhu, jako je SPS nebo Embedded World, zjistíte, že průmyslový internet věcí se již stal jakýmsi standardem nejen pro velké hráče v automatizaci. Ocitáme se tedy v situaci, kdy se firmy musejí tomuto trendu přizpůsobit, aby nezaspaly technické inovace s tímto trendem spojené a držely se v čele vývoje.

Dalším ukazatelem je rozvoj komunikačních sítí pro zařízení spadajících pod pojem internet věcí. V současné době jste mohli zaznamenat, že většina velkých měst střední i západní Evropy je pilotně pokrývána sítěmi, například LoRa nebo SIGFOX, které by měly umožnit komunikaci zejména pro běžná spotřební zařízení internetu věcí, jako je chytré oblečení, monitorování domů atd.  V oblasti průmyslových systémů je samozřejmě standardizace komunikačních sítí mnohem složitější, jelikož významnou roli hraje hlavně bezpečnost a latence takovýchto komunikačních kanálů.

Jan Ohřál: Jedná se jistě o velké příležitosti, v současné době je dominantním tahounem hlavně obor IT. Stěžejním úkolem bude skloubení s fyzikálním světem OT.

Vladimír Janypka: Z pohledu společnosti Schneider Electric to se zadostiučiněním považujeme za potvrzení naší správné cesty, kterou společnost nastoupila již před 15 lety. V roce 1999 uvedl Schneider Electric na trh první řadu PLC/PAC užívající koncept Transparent Ready založený na webových technologiích a Ethernetu TCP/IP. Transparent Ready umožňuje vzdálený, autorizovaný přístup z libovolného místa s využitím standardních protokolů http. Nabídka se neomezila jen na vlastní řídicí systémy, ale rozšířila se i na frekvenční měniče a další prvky inteligentní instalace.

Díky všem nastupujícím trendům, jako jsou Big Data, IIoT atd., mohou firmy pracovat s větším množstvím reálných dat. Jak pomáháte tato data analyzovat? Kde je možné je nejlépe zužitkovat?

Tomáš Halva: Zákazníkům nabízíme množství technologií, které mohou při zpracování svých dat využít. Řídicí systémy Beckhoff pracují na platformě PC a jsou tedy pro zpracování velkého množství dat ideální z hlediska svého vysokého výkonu. Beckhoff se svou otevřenou filozofii podporuje jedenáct nejrozšířenějších databázových standardů. Zákazník tedy může zůstat u platformy, kterou již ve svém závodě používá a získává tak okamžitou možnost zpracovávat procesní data.

Rostislav Halaš: Je pravda, že čím přesnější rozhodnutí chceme udělat, tím více dat potřebujeme. Na druhou stranu je v současnosti velké množství systémů, které jsou schopny data sbírat, ale analýza je prováděna na zlomku dat. Proto v rámci naší platformy nabízíme nástroje, jež umějí provádět automatické vyhledávání relevantních dat (data mining), která mohou být umístěna v různých síťových úložištích, a tyto nástroje umějí i automaticky provést analýzu dat a vygenerovat výsledný protokol nebo závěr. 

To mě přivádí zpět k první otázce. Zmínil jsem, že důraz je kladen na rychlost vývoje a výroby. Naše nástroje slouží právě k tomu, že zrychlují analýzu dat a vytváření závěrů týkajících se kvality vyvíjeného nebo vyráběného produktu. Jedním z příkladů může být naše spolupráce s koncernem Jaguar–Land Rover, která umožnila zvýšit množství analyzovaných dat při vývoji prototypů z 5 % na 95 %. Výsledkem je odhalení potenciálních problémů v dřívější fázi vývoje a s tím související úspora času a zvýšení kvality.

Jan Ohřál: Již na úrovni řízení v reálném čase nabízíme prostředky Business Intelligence, které jsou integrované do systému B&R  APROL. Sám uživatel je tvůrcem uživatelských reportů přímo nad daty reálného času s využitím velké variability systému správy a vyhodnocování sbíraných dat.

Miroslav Dub: Pro lepší pochopení této iniciativy je podle našeho názoru zapotřebí vnímat její komerční rovinu a rovinu odbornou. Ve zjednodušené podobě by bylo možno obě roviny přiblížit následovně:

Z odborného hlediska se koncepčně vlastně o nic převratně nového nejedná. Již v 80. letech minulého století vznikly koncepty počítačově podporované integrované výroby (CAD/CAM, CAPP, CIM apod.), které také byly, zejména v diskrétní strojírenské výrobě, v různých automatizačních projektech, např. v automobilovém průmyslu, prakticky realizovány. Realizační bariéru tenkrát ale představovaly hlavně charakter komunikačních protokolů a nedostatečná přenosová rychlost průmyslových komunikačních sítí a tím i v důsledku neschopnost efektivně přenášet velké objemy dat. To se však v posledních letech existencí moderních prostředků a nástrojů technické kybernetiky podstatně změnilo a umožnilo tak rozpracovat aplikace kategorie CPS (Cyber Physical Systems) průmyslového internetu věcí a internetu služeb.

Z komerčního hlediska se této možnosti chytily přední světové firmy v oblasti průmyslové automatizace a průmyslového IT (nejedná se tedy o čistě informační technologie) a pod názvem Industry 4.0 začaly připravovat a propagovat zavedení jakýchsi „standardů“ v komunikačních vazbách „výrobek-informační systém“. Uvedení této vize do života s sebou přináší samozřejmě mnoho možností dalšího uplatnění pracovníků v řadě souvisejících oblastí, které jsou spojeny s průmyslovou výrobou a její automatizací, a to ať už ve vývoji příslušných řešení, nebo při jejich uplatnění v praxi. Analogicky k obdobným záměrům, které známe z minulosti (ISO, Ethernet apod.), lze očekávat, že se iniciativa Industry 4.0 postupně prosadí, a kdo nebude s tímto fenoménem kompatibilní, může mít se svou konkurenceschopností problémy.

Spousta dodavatelů komponent pro automatizaci rozšiřuje zejména svou nabídku poprodejních služeb (třeba právě při analýze dat). Je možné ve vaší nabídce nalézt podobné prvky? 

Tomáš Halva: Naší strategií je poskytnout zákazníkům technologie a umožnit jim realizovat vlastní aplikace. Proto podobné služby přenecháváme našim partnerům z řad systémových integrátorů. Ti následně mohou službu nabídnout koncovým zákazníkům. Stejnou strategii volíme, když se na nás obrací koncoví zákazníci s prosbou o realizaci kompletní aplikace.

Rostislav Halaš: Co se týče poprodejních služeb, spolupracujeme s partnerskými firmami, které jsou schopny vytvořit pro zákazníka systém „na míru”, vyvinout algoritmy analýzy dat či dlouhodobě spolupracovat při údržbě systémů.

Jan Ohřál: Tato nabídka pochází především od IT složek. My se snažíme držet se blíže vlastní výrobě, a proto možnost analýzy dat dáváme přímo uživateli. Ze zkušeností víme, že uživatelé teprve při používání systémů a při postupném odhalování možností, které inteligentní sběr a vyhodnocovaní dat nabízejí, zjišťují, která data a jak analyzovat a obratem využívat pro další optimalizaci. Toto chápeme jako nepřetržitý proces a možnost konfigurovat analýzy přímo uživatelem považujeme za velkou výhodu. Pochopitelně jsme v rámci před- i poprodejních služeb schopni nabídnout uživatelům širokou podporu.

Miroslav Dub: Podle našeho názoru je nezbytné analýzu dat provést před vypracováním koncepce automatizačního řešení a před návrhem vlastního automatizačního projektu. V našich nabídkách je tedy analýza dat organickou součástí systémového návrhu.  

Již jsme zmínili problematiku IIoT – dokážete vyjmenovat reálné přínosy této technologie ve vašich aplikacích?

Tomáš Halva: IIoT lze ve své podstatě chápat velmi široce. Aplikace IIoT jsou u našich zákazníků často chápány jako připojení k vnitřní podnikové síti, avšak z bezpečnostních důvodů nikoliv k veřejnému internetu.

Podstatná je však technologie, kterou pro připojení použijeme. Zákazníci posuzují zejména náročnost, kterou musí programátor vynaložit na realizaci výměny dat. Jsem přesvědčen, že vhodným řešením do budoucna je OPC UA na Ethernetu, neboť se jedná o široce uznávaný standard, který navíc nativně podporuje šifrování a je tedy bezpečný. Jako průmyslovou sběrnici volíme nejčastěji EtherCAT z důvodu její robustnosti, real-time chování a rozšířenosti (EtherCAT Group je dnes největší organizace na světě zaštiťující průmyslovou komunikační sběrnici – viz www.ethercat.org).

Reálné přínosy jsou jasné: jednoduchá a levná kabeláž, extrémně rychlá doba reakce a real-time komunikace, možnost přenosu velkého množství dat na prakticky neomezenou vzdálenost, jednoduchá integrace do podnikových informačních systémů, velmi snadná integrace prvků různých výrobců atd.

Rostislav Halaš: Když se podívám do historie, určitě bych našel příklady aplikací, které vytvořili naši zákazníci a které bychom mohli zařadit pod pojem Industrial Internet of Things. Příkladem může být vzdálené monitorování větrných elektráren nebo dálkové monitorování pracovních strojů. Co se v současnosti mění, je skutečnost, že dříve šlo o izolované projekty, dnes však očekáváme, že takových projektů bude rapidně přibývat. Přínosem většiny současných IIoT projektů je zefektivnění procesů a tím úspora času a peněz.

Jan Ohřál: Jistě. Díky širokým možnostem propojení inteligentních zařízení a celků můžeme jako „věci na internetu“ chápat i stroje, výrobní linky a energetické agregáty.  Stále častěji realizujeme aplikace z oboru inteligentního on-line managementu energií a prediktivní údržby. Uživatel získává dosud nevídané možnosti okamžitého nebo prediktivního řešení vzniklých nebo hrozících anomálií. Problémy se řeší přímo v reálném čase bezprostředně v návaznosti na jejich vznik, a ne jak tomu bylo doposud, tedy až v okamžiku, kdy přijde faktura za energie nebo kdy se stroj rozbije, případně při nutných a často zbytečných preventivních odstávkách. Navíc lze všechna data včetně výrobních v analýzách skládat přes sebe a docházet k velmi zajímavým a přínosným výsledkům, návratnost investic pak bývá téměř okamžitá. Proces optimalizace výroby se dle všech aspektů stává nepřetržitým a to je cesta k udržení konkurenceschopnosti, což je stěžejním cílem iniciativy Industry 4.0.  Samozřejmá možnost on-line sledovat data na mobilních zařízeních nezávisle na lokalitě je jenom jistou přidanou hodnotou, líbivou „třešničkou na dortu“.

Díky všem nastupujícím trendům, jako jsou Big Data, IIoT atd., mohou firmy pracovat s větším množstvím reálných dat. Jak pomáháte tato data analyzovat? Kde je možné je nejlépe zužitkovat?

Miroslav Dub: V oborech zpracovatelského průmyslu (ve výrobě potravin a nápojů, výrobě stavebních hmot, v chemickém a farmaceutickém průmyslu atp.) se u nás zatím o výše uvedené iniciativě moc nehovoří. Ta se totiž z principu věci týká spíše velkosériových diskrétních výrob. 

Zde tři poznámky:

Zaprvé automatizovat lze pouze takové procesy, jež se dají algoritmicky popsat a k nimž existují potřebná fyzikální, procesní, resp. stavová data (standardní algoritmy a standardní data). Pokud tyto dvě deterministické podmínky nejsou splněny, dostáváme se do sféry heuristických jevů a umělé inteligence.

Zadruhé na automatizaci musejí být k dispozici finanční prostředky. Automatizace pro automatizaci nemá v dnešní době žádné opodstatnění, automatizační projekty musejí mít relativně rychlou návratnost, tj. v řádu měsíců, max. jednotek roků. Naději tak mají nadále zejména automatizační projekty sledující snižování spotřeby energií, zvyšování efektivity výroby, popř. projekty zaměřené na vyšší kvalitu technologického nebo výrobního procesu, na vyšší kvalitu výsledného produktu, eventuálně jeho zásadní inovaci.

A zatřetí se v důsledku zavádění automatizovaných výrob obecně snižuje počet pracovníků ve výrobě. Patrné je to ponejvíce u kontinuálních výrob, kde byly v podstatě stoprocentně nahrazeny veškeré výrobní postupy, manipulace, skladování i expedice výkonnými stroji a zařízeními. 

Prostor pro nastupující trendy vidíme spíše u diskrétních výrob, kde je ručně prováděná kompletace finálních výrobků stále ještě zcela běžná.

Pro většinu trendů dneška je předpokladem spousta bezdrátových zařízení, mobilní techniky atd. Jsou stará zařízení již opravdu určena na odpis? Kdy podle vašich předpokladů dojde v tuzemské výrobě k úplné výměně starých komponent?

Tomáš Halva: To, že je zařízení např. 10 let v provozu, automaticky neznamená, že je na odpis. Výrobní celky mají velmi dlouhou životnost a vždy je třeba zhodnotit přínosy a investiční náklady na pořízení nové technologie. Umím si dokonce představit, že se v určitých oblastech výroby nebudou používat mobilní a jiné „trendy“ technologie vůbec. V hi-tech oblastech a zejména v největších výrobních závodech však může zavedení např. tabletů či chytrých hodinek do běžné praxe údržby znamenat značné urychlení servisního zásahu a tím i velké úspory nákladů na odstávku.

Rostislav Halaš: Neočekáváme, že by došlo v nejbližších letech ke skokové náhradě všech současných systémů za nové. To není možné ani z finančního, ani z praktického hlediska.

Očekáváme, že v následujících letech bude větší část systémů zaměřena spíše na rozšíření současných zařízení o vlastní inteligenci a konektivitu. Pravděpodobně nedojde ke kompletním výměnám výrobních linek, ale jistě dojde k implementaci systémů, jež budou pomáhat pracovníkům se správnými pracovními procesy, budou autonomně vyhodnocovat data a závěry, které pak budou prezentovány operátorům.

Nicméně jistě přibude řada aplikací, které vzniknou úplně nově a zavedou automatizaci do míst, kde bychom ji ani nečekali.  Příkladem může být projekt, jejž jsme představili letos na naší konferenci NIDays. Jedná se o „továrnu na kolech” – vozidlo, které je schopno se samostatně pohybovat a zpracovávat pěstovaný trávník do palet, jež jsou připraveny k distribuci. Vozidlo nejenže pracuje samostatně, ale v reálném čase posílá data na cloud, k němuž je pak možné přistupovat a provádět analýzu efektivity práce flotily strojů.

Jan Ohřál: Já bych byl v této oblasti poměrně opatrný. Průmyslové prostředí je prostředí s velkými zdroji elektromagnetického rušení a také kapacita současně využívaných frekvencí je ve velkých provozech prakticky vyčerpaná. Domnívám se, že skutečně praktické a spolehlivé široké využití bezdrátových přenosů v průmyslu si vyžádá nejdříve příchod nových bezdrátových IIoT technologií s jinými požadavky, než jsou technologie používané v komerční sféře IT.

Miroslav Dub: Domníváme se, že otázka vychází z ryze technického pohledu na automatizaci (viz též druhá poznámka ve třetí odpovědi tohoto rozhovoru). Podle našich zkušeností se v praxi dnes více sleduje ekonomické hledisko automatizace. Starší zařízení (stejně jako SW) se využívají v tuzemských výrobních systémech tak dlouho, dokud jsou k nim dostupné náhradní díly, resp. servisní podpora původních dodavatelů. Před ukončením této dostupnosti se pak aplikují různé integrační a migrační strategie, jež sledují možnost prodloužení využitelnosti těchto komponent a systémů při zachování jejich schopnosti fungovat i za změněných infrastrukturních podmínek.

Jak pohlížíte na bezpečností rizika spojená a skloňována se současnými trendy v automatizaci?

Tomáš Halva: Pokud připustíme, že v Industry 4.0 je o aplikaci IT do strojů, dojdeme k jednoznačnému závěru, že v automatizaci nás čekají stejné hrozby, kterým dnes čelí IT svět denně. Bohužel, těžko se kybernetickým útokům vyhnout. Můžeme se na ně pouze připravit. Výrobci automatizačních komponent si ale tyto hrozby velmi dobře uvědomují a do svých výrobků integrují bezpečnostní a šifrovací technologie. Zde má Beckhoff velkou výhodu, neboť na svých průmyslových PC můžeme používat jakékoliv standardní softwarové i hardwarové nástroje pro 

zabezpečení, které známe z IT světa. 

Jan Ohřál: Je to bezesporu druhá strana mince zpřístupňování a propojování „všeho se vším“. Nezodpovězenou otázkou pro mne zůstává, jestli často zmiňované obavy nejsou také částečně „uměle“ živeny, aby se zvyšoval obchodní potenciál IT zabezpečujících řešení.  Jisté však je, že internet je dnes branou ke všemu, co se v celém světě odehrává, bez ohledu na to, jestli se jedná o informační, výrobní či státní sféru. Naším úkolem pro výrobu zůstává především zabezpečit a do jisté míry i oddělit fyzikální děje od dějů informačních. Domnívám se, že na tom nejsme až tak špatně. Velká míra zodpovědnosti leží na samotných průmyslových podnicích, aby alespoň základními principy zabezpečily především svoje postupy. Je známým faktem, že větší míra rizika hrozí podnikům zevnitř, vnější hrozby jsou dle mého názoru ošetřeny již poměrně dobře.

Miroslav Dub: S obavami. V průmyslových aplikacích se jejich řešení stále nevěnuje potřebná pozornost.

Dokážete vyjmenovat reálné přínosy IIoT technologie ve vašich aplikacích?

Vladimír Janypka: Jistě, nejedná se v tuto chvíli o aplikaci v České republice, ale přesto bych zmínil aplikaci z oblasti vodárenství. Jedná se o lokální vodárnu na dánském ostrově Funen, kde díky aplikaci nového ePAC Schneider Electric dostal provozovatel možnost přistupovat bez dodatečných nákladů k vodárenským datům prostřednictvím mobilních technologií, ať už jsou to tablety, nebo chytré mobilní telefony. Je to dáno revolučním řešením ePAC M580, které má Ethernet přímo na systémové sběrnici, což zjednodušuje přístup k zařízením třetích stran.

Kterým tématům dle Vás nevěnuje trh pozornost, kterou si zaslouží? Co například spatřujete jako ve světě fungující postupy/řešení, ale u nás málo vídané?

Tomáš Halva: Jsem přesvědčen, že české automatizační firmy jsou na velmi vysoké úrovni. I proto si někteří globální hráči vybírají jako své partnery právě české výrobce. Globálně - nikoliv jen v Česku - je velká škoda, že výrobcům a integrátorům často nezbývá dostatek času na precizní implementaci již zmíněného zabezpečení proti potenciálním kybernetickým útokům. Tlak koncových uživatelů však i v tomto směru v následujících letech poroste. A možná budou za pár let kybernetické útoky nedílnou součástí analýzy bezpečnostních rizik každého stroje.

Jan Ohřál: Domnívám se, že je zanedbávána a velmi podceňována a podhodnocena především metodika a náročnost tvorby softwaru pro aplikace v průmyslové automatizaci. Za současného technologického stavu a (ne)dostupnosti i nedocenění odborníků si nedokážu představit, že bude možné realizovat všechny výzvy, které před nás Industry 4.0 staví. Odborníci ze světa IT to nezachrání, ba naopak často se setkáváme s tím, že mají velmi zjednodušený, ne-li úplně abstraktní pohled na fyzikální svět a celou věc spíše komplikují. Mezioboroví odborníci nerostou a jen tak brzy nebudou a při rychlém rozvoji ani nelze čekat, až budou. Dle mého názoru jsou jedinou cestou nové technologie, které vývoj automatizačního aplikačního softwaru výrazně zjednoduší, zrychlí a učiní transparentním. Náklady na SW výrazně porostou a je třeba, aby byly prostředky využity velice efektivně a s dlouhodobým užitkem.

Vladimír Janypka: Již v předcházející otázce bylo zmíněno sbližování IT a OT světů. To je fenomén, který již dnes pozorujeme u uživatelů, kteří provozují rozsáhlé a automatizační architektury se specifickými požadavky na komunikaci. Sbližování a v budoucnu zřejmě i prolínání IT a OT bude přinášet nové nároky na odbornost odpovědných pracovníků. Přesto dnes na tuto oblast nikdo nepohlíží jako na novou odbornou disciplínu, která bude vyžadovat jinak kvalifikovaný personál. Bude to buď výzva pro pracovníky personálních oddělení, nebo příležitost pro specializované firmy v rámci outsourcingu. 

Miroslav Dub: Jedním z témat je rozhodně další náhrada lidské práce stroji či technologiemi, což je proces, jenž bude v následujících letech určitě pokračovat.

Jak z předchozích odpovědí vyplývá, Industry 4.0 vyvolá potřebu dalších vysoce kvalifikovaných pracovníků pro vývoj, projektování, instalaci a provozování příslušných prostředků a technik. Současně způsobí zánik řady dnešních pracovních pozic s nižšími kvalifikačními nároky. Z dosavadních mnohaletých zkušeností, jež plynou ze zavádění automatizovaných výrobních systémů v nejrůznějších průmyslových oborech, soudíme, že se stále ignoruje skutečnost, že každého nelze rekvalifikovat na výkon kvalifikačně náročnější pracovní pozice. Osobnostní předpoklady každého z nás mají totiž své limity a rozdáváním maturit nebo bakalářských titulů se nedá tato skutečnost obelstít. To, jak velkého procenta pracovní síly se bude předpokládaný vývoj týkat a v jakých segmentech, se obtížně odhaduje. Dá se ale předpokládat, že zde máme zaděláno na další z ožehavých témat celostátní sociální a školské politiky. V zahraničí, zejména v zemích, které lze považovat za protagonisty tzv. 4. průmyslové revoluce, se těmto otázkám totiž věnuje žádoucí pozornost.


Sponzorované odkazy

 
Aktuální vydání
Reklama

Navštivte rovněž

  •   Události  
  •   Katalog  

Události

Technical Computing Camp 2018
2018-09-06 - 2018-09-07
Místo: Hotel Fontána, Brněnská přehrada
Moderní technologie pro potravinářský průmysl
2018-09-18 - 2018-09-18
Místo: Olomouc
Moderní technologie pro farmaceutický průmysl
2018-09-19 - 2018-09-19
Místo: Olomouc
PROMOTIC SCADA + eWON flexy workshop
2018-09-26 - 2018-09-26
Místo: Hotel Absolutum Boutique Hotel, Praha
MSV Tour 2018
2018-10-01 - 2018-10-04
Místo: Výstaviště Brno

Katalog

BALLUFF CZ s.r.o.
BALLUFF CZ s.r.o.
Pelušková 1400
19800 Praha
tel. 724697790

COGNEX
COGNEX
Emmy-Noether-Str. 11
76131 Karlsruhe
tel. 720 981 181

B+R automatizace, spol. s r.o.
B+R automatizace, spol. s r.o.
Stránského 39
616 00 Brno
tel. +420 541 4203 -11

Schneider Electric CZ, s. r. o.
Schneider Electric CZ, s. r. o.
U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5
tel. 00420737266673

Mitsubishi Electric Europe B.V.
Mitsubishi Electric Europe B.V.
Pekařská 621/7
155 00 Praha 5
tel. +420 251 551 470

všechny firmy
Reklama


Tematické newslettery




Anketa


Na internetu
V tištěných médiích
Na veletrzích a výstavách
Jinde

O nás   |   Reklama   |   Mapa stránek   |   Kontakt   |   Užitečné odkazy   |   Bezplatné zasílání   |   RSS   |   
Copyright © 2007-2018 Trade Media International s. r. o.
Navštivte naše další stránky
Trade Media International s. r. o. Trade Media International s. r. o. - Remote Marketing Továrna - vše o průmyslu Control Engineering Česko Řízení a údržba průmyslového podniku Inteligentní budovy Almanach produkce – katalog firem a produktů pro průmysl Konference TMI